Srdce funguje jako pumpa, která vypuzuje krev do celého těla. Tím dodává kyslík a živiny ostatním orgánům. Srdeční selhání je stav, kdy srdce přestává být schopno tuto funkci plnit.
Mezi příznaky srdečního selhání u dětí patří:
V léčbě srdečního selhání používáme většinou kombinaci několika léků s cílem:
V některých případech se může srdeční sval stahovat správnou silou, přesto je pumpování neefektivní. Stává se to tehdy, když se svalovina jedné ze srdečních komor nestahuje ve všech částech komory současně (tzv. dyssynchronie kontrakce). U těchto pacientů lze zlepšit účinnost srdeční kontrakce speciálním kardiostimulátorem. Některé děti se srdečním selháním mají vysoké riziko vzniku život ohrožující poruchy srdečního rytmu. U těchto případů se preventivně implantuje defibrilátor.
U některých dětí není srdeční selhání zvládnutelné výše uvedenou léčbou nebo jsou závislé na podávání léků v infuzích do žíly. U takových případů zvažujeme transplantaci srdce. Čekání na transplantaci však může trvat řadu měsíců a někteří pacienti jsou v tak špatném stavu, že by se transplantace nemuseli dožít. U takových dětí je možnost využití mechanické srdeční podpory. Jedná se o mechanickou pumpu, která dokáže částečně nahraditfunkci srdce. U malého počtu pacientů je srdeční selhání přechodné a je možné odpojení od mechanické podpory, když se funkce srdce zlepší. Zpravidla je to ale jen u dětí, kde je příčinou selhání zánět srdce nebo pooperační stav.
Krátkodobá mechanická srdeční podpora - ECMO, VAD
Extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) je krátkodobá podpora, na kterou může být dítě napojeno maximálně několik týdnů. Extrakorporální znamená „vně těla" a oxygenace znamená okysličování krve. Krev je odváděna z těla dítěte hadičkou do přístroje, kde se okysličuje, a následně je pumpována zpět (obr. 1).
Zařízení tedy dokáže částečně nahradit i funkci plic. Ventricularassistdevice (VAD) slouží k náhradě funkce jedné nebo obou komor, nenahrazuje však funkci plic. Děti připojené na ECMO nebo VAD musí být na jednotce intenzivní péče, v umělém spánku a na dýchacím přístroji. ECMO a VAD se používá v akutní situaci, když pacientovi selhává oběh a nestačí léková podpora. Nejčastějším důvodem nutnosti krátkodobé mechanické podpory u dětí je přechodné selhání funkce srdce po kardiochirurgické operaci.
Obr. 1: Extrakorporálnímembránová oxygenace (ECMO).
Dlouhodobá mechanická srdeční podpora
Dlouhodobou mechanickou srdeční podporu využíváme u pacientů čekajících na transplantaci srdce. U většiny těchto dětí je nutné nahradit funkci selhávající levé srdeční komory. Mechanickou podporu si lze představit jako pumpu, která dočasně levou komoru nahradí tím, že z ní krev nasává a pumpuje ji do hlavní tepny
těla, srdečnice (aorty). Pacienti mohou být na tyto přístroje připojeni řadu měsíců. U větších dětí (zhruba nad 15 kg hmotnosti) můžeme použít pumpu, která je celá umístěna v těle dítěte. Ven je vyveden pouze napájecí a řídicí kabel, který je připojen ke zdroji energie a řídicí jednotce. Takový pacient může být propuštěn do ambulantního sledování a čekat na transplantaci doma. V našem centru používáme z důvodu vhodné velikosti přístroj Heartware (obr. 2).
U menších dětí není v hrudníku dostatek prostoru a jedinou možností dlouhodobé podpory je přístroj BerlinHeartExcor(obr. 3). Zde je komůrka, která pumpuje krev, umístěna vně těla pacienta a je připojena k velké řídicí jednotce. Děti připojené na tento přístroj musí být trvale v nemocnici, ale mohou být vzhůru a pobývat na standardním lůžkovém oddělení.
Obr. 2: Mechanická srdeční podpora Heartware na rentgenovém snímku.
Obr. 3: Mechanická srdeční podpora BerlinHeartExcor.
Připojení na mechanickou srdeční podporu s sebounese významná rizika. Musíme si však uvědomit,že mechanickou srdeční podporu používáme jenu pacientů, kteří by bez ní pravděpodobně nepřežili.Mezi největší rizika patří tato:
