Familiární hypercholesterolémie (FH) je dědičná choroba, při níž je z pokolení na pokolení přenášena změna genetické informace způsobující vysokou koncentraci cholesterolu v krvi. Slovo familiární znamená, že se onemocnění vyskytuje v rámci rodiny. Obvykle je možné nemoc zpětně vystopovat v několika generacích. Pojem hypercholesterolémie pak označuje vysokou koncentraci cholesterolu v krvi. Při familiární hypercholesterolémii je zvýšena především hodnota cholesterolu v lipoproteinech o nízké hustotě (z angl. low density lipoprotein-cholesterol, LDL-C). LDL cholesterol koluje v krevním řečišti a přenáší cholesterol mezi jednotlivými buňkami vašeho těla.
FH je jednou z nejčastějších dědičných poruch. Celosvětově je nositelem genetické změny způsobující FH přibližně 1 osoba z 500. Trpí-li jeden z rodičů FH, je 50% pravděpodobnost, že touto chorobou onemocní i jejich syn nebo dcera.
FH je spojena se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Riziko se liší rodina od rodiny a ovlivňuje jej hodnota cholesterolu, jiné dědičné faktory, pohlaví a faktory životního stylu, například stravovací návyky, kouření či stupeň pohybové aktivity. Kardiovaskulární onemocnění postihují ženy s FH v průměru asi o 10 let později než muže s FH. Pomocí časně zavedené léčby lze riziko kardiovaskulárního onemocnění významně snížit.
Cholesterol v lipoproteinech o nízké hustotě (z angl. low density lipoprotein-cholesterol, LDL-C) představuje částici, která se vyskytuje v krevním řečišti a působí jako účinný přenašeč cholesterolu mezi jednotlivými buňkami vašeho těla. Cholesterol je látka tukové povahy, která je nezbytným stavebním prvkem buněk a surovinou pro tvorbu hormonů a pro tvorbu žlučových kyselin v játrech.
Příliš mnoho LDL cholesterolu v krvi škodí. Nadbytečný cholesterol se může ukládat ve stěnách cév, zužovat je a zapříčinit tak vznik aterosklerózy. Ateroskleróza může vést ke kardiovaskulárním onemocněním. Aby mohl být cholesterol přenášen do některých buněk, je částice LDL-C na svém povrchu vybavena určitou bílkovinou, tzv. apolipoproteinem B neboli ApoB. ApoB působí jako můstek mezi částicí LDL-C a buňkami nesoucími LDL receptor (který pomáhá buňkám rozpoznávat LDL-C). Pokud je LDL receptor nebo ApoB porušen, hodnota cholesterolu v krvi se zvýší, což je případ familiární hypercholesterolémie.
Vlastnosti, které dědíme od svých rodičů, jsou podmíněné informacemi uloženými ve vlákně DNA, které dosahuje délky více než jednoho metru. DNA je složena do podoby chromozomů, jež se nacházejí v jádrech buněk. DNA se skládá přibližně ze 3 miliard stavebních prvků, jejichž určité kombinace tvoří 25 000 genů. V genech je uložen kód pro tělesné vlastnosti, například pro barvu očí nebo vlasů, ale také mnoho nemocí. Změna v jediném stavebním prvku určitého genu může vyústit v dědičnou chorobu. FH je podmíněna změnou v genu, který určuje stavbu LDL receptoru. Tento receptor se nachází na povrchu buněk a lze si jej představit jako „chapadlo", které vychytává z krve částice LDL-C obsahující cholesterol. Změna v genu pro LDL receptor vede k tvorbě vadných LDL receptorů („chapadel"), které nejsou schopny z krve odstraňovat LDL cholesterol. To je příčinou vzniku FH. Většina osob trpících FH má jeden vadný gen pro LDL receptor od jednoho rodiče, zatímco od druhého má jeden normální. Ve výsledku tak mají na povrchu svých buněk jen asi polovinu normálního počtu účinných LDL receptorů („chapadel"). To znamená, že jim v krvi neustále koluje nepřiměřeně velké množství částic LDL cholesterolu. Potíž je, že se nadbytečný LDL cholesterol může ukládat do stěn cév.
Podezření na FH vzniká, pokud se v rodině vyskytnou případy časného kardiovaskulárního onemocnění. Vyskytne-li se u někoho srdeční infarkt ve věku do 50 až 60 let, může být příčinou vysoká koncentrace cholesterolu. V takovém případě je nutné u příbuzných vyšetřit lipidový profil. Pod pojmem lipidový profil se rozumí vyšetření koncentrace různých druhů lipoproteinů v krvi, například celkového cholesterolu, LDL cholesterolu, HDL cholesterolu a triglyceridů.
Je důležité odhalit FH již v raném věku. Léčba je účinnější, pokud je zahájena časně a dokud není ukládání cholesterolu do cévních stěn příliš pokročilé.
Existují jisté tělesné příznaky, které mohou vyvolat podezření na FH. Patří sem například zduření šlach v oblasti paty a rukou (šlachové xantomy) nebo nažloutlé skvrny v okolí očí (xantelasmata). Tyto příznaky se však u pacientů s FH nevyskytují vždy.
Diagnóza FH se stanovuje pomocí genetického vyšetření. Nejdříve je odebrán vzorek krve, aby bylo možné získat DNA z buněčných jader bílých krvinek. Poté se DNA podrobí analýze. Diagnóza FH je potvrzena nálezem vadného genu pro LDL receptor. Podstatou genetického vyšetření je systematické pátrání po genetických poruchách napříč celým genem pro LDL receptor na 19. chromozomu. Lidé s takovou genetickou poruchou onemocní FH. Blízcí příbuzní osob trpících FH, jako jsou rodiče, sourozenci a děti, jsou vystaveni 50% riziku, že jsou rovněž nositeli tohoto onemocnění. Vyšetření členů rodiny je proto zásadní pro včasné odhalení nemoci.
Lidé s FH mají obvykle od narození zvýšené hodnoty celkového a LDL cholesterolu. Rodičům trpícím FH se doporučuje nechat vyšetřit své děti ještě v předškolním věku. Potvrzení diagnózy v raném dětství je důležité, protože časná úprava jídelníčku a stravovacích návyků může snížit dopady FH v pozdějším věku. Pokud je výsledek vyšetření dítěte v normě, není důvod k obavám, že se FH projeví později.
Jak lze snížit LDL cholesterol?
Ke snížení hodnoty cholesterolu vedou dva kroky:
Úprava jídelníčku je prvním krokem ke snížení hodnoty cholesterolu. Pokud se tím hodnota cholesterolu nesníží dostatečně, musí být zahájeno užívání vhodných léků, což platí pro všechny osoby trpící FH. Úprava stravování může snížit hodnotu cholesterolu o 10 až 15%. Cílem léčby (dietní i pomocí léků) je snížení koncentrace cholesterolu pod průměrnou hodnotu v populaci, tj. u dospělých na méně než 4,5 mmol/l neboli 175 mg/dl. Cílová hodnota u osob po prodělaném kardiovaskulárním onemocnění nebo s vysokým rizikem jeho výskytu se může pohybovat ještě níže.
Zdědí-li jedinec vadný gen od obou rodičů, postrádají jeho buňky funkční LDL receptory úplně. V takovém případě nejsou ani léky, ani dietní opatření schopny samostatně ani v kombinaci dostatečně snížit extrémně vysoké hodnoty cholesterolu. Koncentrace LDL cholesterolu u těchto pacientů může být snížena mechanickým odstraněním z krve pomocí metod podobných dialýze (aferéza).
a) Jak ovlivňuje dieta hodnotu LDL cholesterolu?
Tuky v potravě jsou směsí nasycených a nenasycených tuků. Nasycené tuky se vyskytují ve výrobcích živočišného původu (například mléčné a masné výrobky), tuhých margarínech a ve většině zákusků, sušenek, potravin z „rychlého občerstvení" a různých pamlsků. Tyto nasycené tuky zvyšují hodnotu cholesterolu, zatímco nenasycené tuky z rostlin a ryb hodnotu LDL cholesterolu snižují nebo neovlivňují.
Lidem se zvýšenou koncentrací cholesterolu v krvi se doporučuje snížený příjem této látky v potravě. Nejdůležitějšími zdroji cholesterolu ve stravě jsou potraviny živočišného původu, například vaječné žloutky, vnitřnosti, maso a tučné mléčné produkty, jako jsou sýry, smetana a máslo.
Tučné ryby a olej z tresčích jater jsou bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které příznivě ovlivňují oběhovou soustavu a srdeční rytmus. Omega-3 kyseliny také snižují koncentraci triglyceridů. Dostatečný přísun rybích tuků lze zajistit konzumací ryb v podobě hlavního jídla přinejmenším dvakrát týdně nebo každodenní konzumací rybí pasty ke svačině. Pokud je vaše strava chudá na tučné ryby, měl/a byste denně užívat olej z tresčích jater nebo jiný přípravek obsahující omega-3 mastné kyseliny.
Vláknina v hrubozrnných a celozrnných výrobcích, luštěninách, ovoci, bobulovitých plodech a zelenině má na hodnotu cholesterolu příznivý dopad. Některé druhy vlákniny dokážou vázat cholesterol v trávicím traktu a zvýšit jeho vylučování spolu se stolicí. V důsledku tak snižují jeho koncentraci v krvi. Strava bohatá na vlákninu je také důležitým zdrojem vitaminů, minerálů a antioxidantů.
b) V čem spočívají dietní opatření?
Strava jedince trpícího FH by měla být pestrá, vyvážená a prospěšná pro srdce. Cílem je postupně snížit celkový příjem tuků a cholesterolu a současně se soustředit na konzumaci vhodných tuků, stravy bohaté na vlákninu, ovoce, bobulovitých plodů a zeleniny. U dětí trpících FH by dietní opatření měla být podpořena změnou jídelníčku celé rodiny. Je důležité, aby byly zdravé stravovací návyky vypěstovány již v raném věku.
Změna jídelníčku vyžaduje čas, často měsíce nebo roky, a k jejímu úspěchu jsou nezbytné pravidelné návštěvy u nutričního terapeuta nebo u lékaře. Důležitá je strava, kterou jíte pravidelně. Občasná vybočení z doporučené diety nezpůsobí zvýšení hodnoty cholesterolu.
a) Jak ovlivňují léky hodnotu LDL cholesterolu?
Léky, které snižují hodnotu LDL cholesterolu, zvyšují počet LDL receptorů, a zlepšují tak vychytávání LDL cholesterolu z krve. Pro dostatečné snížení hodnoty cholesterolu je nutné současně s užíváním léků dodržovat i dietní opatření. Na lékařský předpis je k dispozici několik druhů léků, které mohou být užívány samostatně nebo v kombinacích. Navíc jsou ve vývoji také nové léky. Užívání léků na FH se neomezuje na dospělé. Přichází-li pacient z rodiny těžce zasažené tímto onemocněním, doporučuje se zahájit užívání léků od věku 10 až 12 let. To je obzvláště nutné v případech, kdy pacientův rodič pocítil srdeční obtíže již před dovršením 40 let. Léčba je celoživotní a prodlužuje a zkvalitňuje život. Doporučení pro zahájení léčby u dětí a dospělých se odvíjejí od hodnoty LDL cholesterolu a výskytu kardiovaskulárních onemocnění u příbuzných.
b) Které léky snižují hodnotu LDL cholesterolu a jak?
Nejdůležitější léky snižující hodnotu cholesterolu jsou statiny, kam patří například simvastatin, atorvastatin, pravastatin, fluvastatin a rosuvastatin. Tyto léky umožňují v závislosti na konkrétním přípravku a dávce snížení hodnoty LDL cholesterolu přibližně o 30 až 50 %. Působením statinů dochází k omezení tvorby cholesterolu v buňkách. Aby si buňky zachovaly vyrovnanou hodnotu cholesterolu, zvyšují počet svých LDL receptorů, kterými pak vychytávají LDL cholesterol z krve. Výsledkem je snížení koncentrace LDL cholesterolu v krvi.
Než se začaly používat statiny, byly rozšířené pryskyřice. Pryskyřice jsou látky, které vážou žlučové kyseliny, a zabraňují tak jejich vstřebávání ze střeva do jater. Žlučové kyseliny navázané na pryskyřice se posléze vylučují ve stolici. Aby játra mohla nahradit ztráty tvořením nových žlučových kyselin, zvýší své vychytávání LDL cholesterolu z krve. Výsledkem je 15–25% pokles hodnoty LDL cholesterolu. Moderním zástupcem této skupiny používaným v dnešní době je kolesevelam v podobě tablet.
Ezetimib zabraňuje vstřebávání cholesterolu ze střeva, ať už se jedná o cholesterol z potravy, nebo vylučovaný z jater. Ezetimib může přivodit přibližně 20% snížení koncentrace cholesterolu. K přirozeně se vyskytujícím látkám omezujícím vstřebávání cholesterolu patří rostlinné steroly, které se mimo jiné vyskytují v margarínu. Rovněž rostlinné steroly účinkují ve střevě. Pomocí užívání správného množství rostlinných sterolů lze dosáhnout 10% pokles hodnoty cholesterolu. Kyselina nikotinová působí snížení hodnoty LDL cholesterolu až o 20 %.
Dietní opatření by měla být dodržována i po zahájení užívání léků. Jak užívání léků, tak i úprava jídelníčku doprovázejí pacienta s FH po celý život. Při zahájení léčby by měl být vyšetřen lipidový profil. Jakmile je dosaženo cíle léčby, doporučuje se sledování hodnoty lipidů dvakrát ročně.
Vaše tělo vytváří cholesterol neustále. Kromě toho je také každodenně vystaveno větším množstvím tuku a cholesterolu v potravě. Jakmile je v důsledku léčby dosaženo poklesu hodnoty LDL cholesterolu, je důležité zabránit jejímu opětovnému nárůstu. Každý pacient s FH, jehož tělo nedokáže udržovat správnou hodnotu cholesterolu, musí dbát po celý život na zdravé stravování, zdravý způsob života a užívat léky snižující hodnotu lipidů, aby svou hodnotu LDL cholesterolu udržel pod kontrolou.
Kardiovaskulární onemocnění označují skupinu nemocí srdce a cév způsobených aterosklerózou. Podstatou aterosklerózy je hromadění tuků (včetně cholesterolu) v cévách a jejich zužování, které může vést k omezení průtoku krve. Omezí-li ateroskleróza přítok krve k orgánu, může to vést k jeho poškození. Pokud tato situace nastane v cévách zásobujících srdce, vznikne srdeční infarkt. Nastane-li podobná situace v cévách zásobujících mozek, vznikne mozková mrtvice.
Ateroskleróza začíná jako hromadění buněk naplněných cholesterolem ve vnitřní stěně cév. To způsobuje zánět, přísun dalších buněk a další ukládání cholesterolu. Následné tuhnutí a jizvení tkáně vede k vytvoření „plátu". Pláty mohou zužovat cévy a snižovat přítok krve k srdci a dalším orgánům. Omezený přívod krve do srdce může způsobit bolest nebo jiné nepříjemné pocity, zvláště po fyzické zátěži. Může také dojít k prasknutí plátu, poškození vnitřní vrstvy cévní stěny a vytvoření krevní sraženiny, která může významně omezit nebo zastavit zásobování krví. To vede v oblasti zásobené postiženou cévou k okamžitému nedostatku kyslíku a k poškození tkáně (různého rozsahu), neboli k infarktu. V takovém případě je důležité průtok obnovit co nejdříve, a omezit tak škody vzniklé v tkáních. Toho lze docílit podáním léků rozpouštějících krevní sraženiny nebo přímým mechanickým odstraněním sraženiny pomocí katétru (malá trubička určená k zavedení do cévy). Případně lze rozšířit průsvit cévy malým balonkem, který se roztáhne uvnitř cévy, a následně do cévy vložit kovovou síťovitou výztuhu (stent). Tyto postupy se často vzájemně doplňují.
Jako rizikové faktory jsou označovány okolnosti (biologické, psychologické a vnější), které zvyšují pravděpodobnost, že daný jedinec bude postižen aterosklerózou a kardiovaskulárním onemocněním. Ve skupině osob s určitým rizikovým faktorem se v daném období vyskytne více případů kardiovaskulárních onemocnění než u podobné skupiny osob bez rizikového faktoru. Jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění je vysoká hodnota LDL cholesterolu doprovázená nízkou hodnotou jiného druhu cholesterolu označovaného jako cholesterol v lipoproteinech o vysoké hustotě (z angl. high density lipoprotein-cholesterol, HDL-C). Rizikové faktory spojené se zdravotním stavem zahrnují cukrovku a vysoký krevní tlak, na které mohou mít vliv faktory životního stylu, například nadváha, nedostatek ovoce a zeleniny a omezená pohybová aktivita. Jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů životního stylu je kouření. Mezi rizikové faktory patří také věk a pohlaví. Výskyt kardiovaskulárních onemocnění stoupá s věkem, přičemž u mužů se tato nemoc projevuje přibližně o 10 let dříve než u žen. Pokud máte současně několik rizikových faktorů, je pravděpodobnost výskytu kardiovaskulárního onemocnění vyšší.
ANO! Několik studií prokázalo, že snížení vysoké hodnoty LDL cholesterolu snižuje riziko kardiovaskulárního onemocnění. Ukládání cholesterolu závisí zčásti na výši koncentrace LDL cholesterolu a na době, po níž LDL cholesterol poškozuje cévy. Snížením hodnoty LDL cholesterolu mohou jedinci se známkami kardiovaskulárního onemocnění omezit tuhnutí a zužování cév. Je důležité začít snižovat hodnotu LDL cholesterolu co nejdříve, protože ukládání cholesterolu při FH může být vratné. Klíčovým prvkem při snižování rizika kardiovaskulárního onemocnění je zanechání kouření.
Lipoproteiny jsou částice, které přenášejí tuky v krvi. Tukové látky označované jako triglyceridy a cholesterol nejsou rozpustné v krvi a jejich oběh je závislý na transportní soustavě, která je odvádí z orgánů, kde vznikají (střevo a játra), do buněk. Mezi dva nejdůležitější lipoproteiny této soustavy patří lipoprotein o nízké hustotě (z angl. low density lipoprotein – LDL) a lipoprotein o vysoké hustotě (z angl. high density lipoprotein – HDL). Oba tyto lipoproteiny přenášejí cholesterol, čímž vzniká LDL cholesterol (LDL-C) a HDL cholesterol (HDL-C).
Cholesterol přenášený v HDL je označován jako „hodný" cholesterol. Jednou z důležitých funkcí HDL částic je přenášení cholesterolu z buněk zpět do jater. Vysoká hodnota HDL cholesterolu je prospěšná, protože odebírá cholesterol z buněk a z krve, a brání tak jeho nadbytku. HDL rovněž odstraňuje cholesterol uložený ve stěnách cév. Lékaři jsou schopni tyto dva druhy cholesterolu odlišit (LDL cholesterol a HDL cholesterol) a mohou pacientům pomoci dosáhnout „zdravé" rovnováhy mezi těmito dvěma složkami.
Pod pojmem LIPIDY jsou souhrnně označovány různé tukové látky, jako například cholesterol a triglyceridy. Koncentraci cholesterolu a triglyceridů v krvi lze stanovit vyšetřením krve.
CHOLESTEROL je tuková látka, kterou tělo používá ke stavbě buněčné stěny. Cholesterol má také několik dalších důležitých úloh při tvorbě hormonů, vitaminu D a žlučových kyselin. Všechny buňky v těle jsou schopny vytvářet cholesterol, ale nejvíce ho vzniká v játrech a ve střevě. Játra jsou hlavním orgánem, ve kterém probíhá rozpad cholesterolu přeměnou na žlučové kyseliny. Pokud je cholesterol v potravě přijímán nebo se tvoří v nadbytečném množství nebo pokud je rozkládán příliš pomalu, vzniká v krvi jeho nadbytek. Cholesterol se poté může ukládat ve stěnách cév, a vést tak ke vzniku aterosklerózy.
TRIGLYCERIDY představují většinu tukových látek v krvi. Triglyceridy jsou tukovými sloučeninami glycerolu a mastných kyselin. Mastné kyseliny mohou být nasycené, nenasycené a polynenasycené. To určuje, zda určité mastné kyseliny koncentraci cholesterolu v krvi zvyšují nebo snižují. Aby tělo mohlo přenášet triglyceridy v krvi, musí střevo vytvářet cholesterol, který poté vstupuje do přepravní částice (lipoproteinu). To je důvod, proč vysoký přísun tuků zvyšuje hodnotu cholesterolu v krvi.
Ženy trpící FH mohou používat hormonální antikoncepci. Také ženy po menopauze s FH mohou používat hormonální přípravky.
Střídmá konzumace alkoholu, zvláště vína, může snižovat riziko kardiovaskulárního onemocnění a není důvod, proč by pacienti s FH neměli přiměřeně požívat alkohol. Avšak jedinci s FH, kteří mají vysokou hodnotu triglyceridů, by se měli alkoholu vyhýbat.
Velké množství kávy může zvyšovat koncentraci cholesterolu v krvi. To je u kávy způsobeno přítomností dvou látek, které mají na cholesterol tento nepříznivý účinek. Tyto látky lze z kávy odstranit pomocí filtrace. V důsledku toho filtrovaná nebo instantní káva koncentraci cholesterolu nezvyšují. Čaj a káva obsahují kromě toho látky, které brzdí rozvoj aterosklerózy.
Kouření je pro pacienty s FH obzvláště riskantní a důrazně se jim nedoporučuje kouřit. Kouření způsobuje další poškozování cév, snižuje hodnotu HDL cholesterolu („hodný cholesterol") a ztrojnásobuje riziko kardiovaskulárního onemocnění – dokonce v případě, že je hodnota cholesterolu v krvi normální. Neléčení pacienti s FH mají 25krát vyšší riziko rozvoje kardiovaskulárního onemocnění než zdraví lidé. U neléčených pacientů s FH, kteří kouří, je riziko zvýšeno 75krát! To platí jak pro muže, tak pro ženy.
Pohybová aktivita je doporučena pro všechny věkové skupiny. Pravidelný pohyb příznivě ovlivňuje lipidový profil snížením hodnoty LDL cholesterolu a triglyceridů a zvýšením hodnoty HDL cholesterolu. Vyvíjení pohybové aktivity může snížit vysoký krevní tlak a snižuje riziko nadváhy, rozvoje diabetu 2. typu a některých druhů rakoviny.
APOB: Aby částice LDL-C mohla přenášet cholesterol do určitých buněk, je vybavena na svém povrchu zvláštní bílkovinou označovanou jako apolipoprotein B neboli ApoB. ApoB působí jako můstek mezi částicí LDL-C a buňkami, které nesou LDL receptor.
BUŇKA: Buňky jsou stavebními prvky těla a mohou být přirovnány k cihlám. Tělo se skládá přibližně ze 100 000 000 000 000 (100 bilionů) buněk.
CHOLESTEROL: Cholesterol je tuková látka. Je uložena v těle a nachází se ve všech potravinách živočišného původu. Velké množství cholesterolu může být uloženo v játrech.
CHROMOZOMY: Dědičný materiál, který se nachází v jádře každé buňky. CHYLOMIKRONY: Velké lipoproteinové částice, které přenášejí lipidy ze střeva do buněk. DNA: Molekula, která tvoří geny v našich chromozomech.
FAMILIÁRNÍ HYPERCHOLESTEROLEMIE (FH): Dědičné onemocnění, kvůli kterému buňky nejsou schopné dostatečně vychytávat cholesterol z krve. To vede ke zvýšení koncentrace cholesterolu v krvi.
GEN: Úsek DNA, jenž určuje stavbu jedné bílkoviny.
HDL CHOLESTEROL: Označován mimo jiné také jako „hodný cholesterol". Jeho zvýšená koncentrace v krvi je zdraví prospěšná.
HYDROGENOVANÉ TUKY/HYDROLYZOVANÉ TUKY/ZTUŽENÉ TUKY: To jsou různé názvy pro tentýž druh tuků. Tyto, původně nenasycené, jsou průmyslově přeměňovány na nasycené. Přeměna nenasycených tuků na nasycené je běžná, protože nasycené tuky vydrží déle.
LDL CHOLESTEROL: Označován také jako „zlý cholesterol". Je prospěšné udržovat jeho nízkou koncentraci v krvi.
LIPIDY: Tuky.
LIPOPROTEINY: Lipoproteiny jsou malé kapénky tvořené cholesterolem, triglyceridy a bílkovinami. Je to prostředek, kterým jsou přenášeny v krvi tuky. Existují různé druhy lipoproteinů, z nichž jsou nejdůležitější HDL a LDL.
NASYCENÉ TUKY: Tělo dokáže tyto tuky vytvářet samo. Strava bohatá na nasycené tuky vede ke zvýšení hladiny cholesterolu v krvi. Nasycený tuk je takový tuk, který tuhne v ledničce.
NENASYCENÉ TUKY: Tyto tuky se vyskytují ve většině potravin vyrobených z rostlin a ryb. Tělo nedokáže samo vytvářet dostatečné množství nenasycených tuků, takže musíme přijímat potravu, která je obsahuje. Nenasycené tuky zůstávají v ledničce měkké nebo tekuté.
NUTRIČNÍ TERAPEUT: Odborník na výživu a dietní opatření u různých onemocnění, jenž ukončil 4–5leté studium na univerzitě.
RECEPTORY: Receptory jsou „chapadla" umístěná na zevním povrchu buněk. Tato chapadla vychytávají z krve látky potřebné pro buňky. Existují zvláštní receptory pro lipoproteiny. Jedinci s vrozenou familiární hypercholesterolémií (FH) mají nedostatek funkčních receptorů pro lipoproteiny LDL. To znamená, že cholesterol z LDL částic zůstává v krvi a může se ukládat do cévních stěn v podobě plátů, které následně cévy zužují.
SRDEČNÍ INFARKT: Onemocnění srdce, které může vzniknout náhle po omezení přítoku krve do srdečního svalu. Příčinami srdečního infarktu jsou také vysoká hodnota cholesterolu a kouření.
TRIGLYCERIDY: Jiné označení pro tuky. Tuky v potravě a v krvi jsou triglyceridy. Nízká koncentrace triglyceridů v krvi je prospěšná.
VLDL: Lipoprotein o velmi nízké hustotě (z angl. very low-density lipoprotein). Tyto velké částice bohaté na tuky vznikají z tuků, které ze střeva dorazí do jater.
ŽLUČNÍK: Dutý vakovitý orgán připevněný k játrům, v němž se hromadí žluč.
ŽLUČOVÉ KYSELINY: Játra vytvářejí žlučové kyseliny a cholesterol. Žlučové kyseliny jsou vylučovány do střeva během příjmu potravy, což pomáhá vstřebávání tuků ze střeva do krve.
