Termín náhlá smrt označuje úmrtí z přirozených příčin, ke kterému dojde do hodiny od vzniku potíží. Náhlá srdeční smrt (NSS) je náhlé úmrtí ze srdeční příčiny, které se projevuje náhlou ztrátou vědomí během hodiny od vzniku potíží. V mnoha případech je příčinou náhlé srdeční smrti oběhová zástava při fibrilaci komor.
Výskyt NSS je obtížné přesně odhadnout. Data z Evropy ukazují, že postihuje 50–100 jedinců/100 000 obyvatel. Výskyt stoupá s věkem a je častější u mužů. Odhaduje se, že NSS zodpovídá za 10–20 % všech úmrtí.
Příčiny se liší podle věku postižených a také podle geografického místa. U pacientů starších 35 let je častou příčinou ischemická choroba srdeční. U mladších jsou to různé formy genetických poruch nebo kardiomyopatií. V Evropě a ve Spojených státech amerických jde nejčastěji o projev ischemické choroby srdeční. V Japonsku jsou častější různé formy kardiomyopatie.
NSS se vyskytuje různě často v různém denním a ročním období – většinou nastává dopoledne, v pracovních dnech a v zimě. Asi polovina pacientů měla před epizodou oběhové zástavy nějaké potíže, jako je dušnost, bolest na hrudi nebo bušení srdce.
Jedním mechanismem je fibrilace komor, která zamezí čerpání krve a dojde k bezvědomí a zástavě dýchání (odhadem až 70 %). Druhým mechanismem je asystolie, kdy se přestanou v srdci tvořit elektrické vzruchy. V některých případech se vzruchy tvoří, ale srdce na ně nereaguje (bezpulsová elektrická aktivita). Důležité je, že fibrilace komor se dá lépe léčit defibrilací z externího defibrilátoru. Další dva mechanismy (asystolie a bezpulsová elektrická aktivita) mají mnohem horší prognózu a většinou se vyskytují u pacientů s pokročilým srdečním selháním.
V širším slova smyslu se shodují s riziky vzniku ischemické choroby srdeční. Je to kouření cigaret, obezita, nedostatek pohybu, nevhodná strava, vysoká koncentrace cholesterolu. V užším slova smyslu jde o specifické faktory, jako jsou nadměrný stres, nižší úroveň vzdělání, samotářský způsob života, namáhavé cvičení (zejména u netrénovaných) a nadměrná spotřeba alkoholu.
Pokud dojde k náhlému bezvědomí se zástavou dechu a nehmatným pulsem na velkých tepnách, je nezbytné zahájit neodkladně kardiopulmonální resuscitaci. Předtím nebo současně je nutno zavolat záchranku (např. aplikace Záchranka, linka 112). Postižený by měl ležet na pevném povrchu. Dýchací cesty se uvolní záklonem hlavy a poté by měla následovat nepřímá srdeční masáž – stlačovat hrudník ve střední části hrudní kosti nataženýma rukama o 5–6 cm frekvencí asi 100/min. Školený zachránce může střídat masáž s dýcháním z úst do úst s ucpáním nosu postiženého prsty. Po 30 stlačeních hrudníku by měly následovat 2 vdechy. Optimální je, pokud jsou zachránci dva. Je-li k dispozici automatický externí defibrilátor, měl by být použit co nejdříve. Po nalepení elektrod na hrudník přístroj vyhodnotí rytmus a vyzve k odstupu od pacienta a automaticky podá defibrilační výboj. Poté je nutno pokračovat v resuscitaci do příjezdu záchranné služby nebo do probrání se pacienta.
Po zvládnutí akutní situace by měl být pacient komplexně vyšetřen se snahou zjistit co nejpřesněji příčinu oběhové zástavy. Obvykle je součástí vyšetření koronární angiografie, magnetická rezonance srdce a další metody. Zejména u mladších jedinců se provádí i genetické vyšetření. Pokud se přijde na nějakou genetickou poruchu, je možné (a vhodné) vyšetřit příbuzné postiženého (kaskádový screening) a v případě, že mají podobné postižení, mohou být sledováni, případně jim může být preventivně implantován implantabilní kardioverter-defibrilátor (ICD).
V mnoha případech úmrtí NSS je příčinou ischemická choroba srdeční nebo kardiomyopatie. Nicméně tam, kde příčina zřejmá není (zejména u mladších lidí), funguje v ČR systém genetického vyšetření po úmrtí, který zajišťují soudní lékaři. Při nalezení příčiny je možné za souhlasu rodiny doplnit vyšetření příbuzných, a odhalit tak osoby se zvýšeným rizikem NSS.
