Čihák Robert
První katetrizační ablací pro arytmie začal provádět v roce 1983 v IKEM Praha MUDr. Č. Švorčík. U rezistentních supraventikulárních tachykardií se na elektrodu, zavedenou do oblasti Hisova svazku, aplikoval stejnosměrný (DC) proud. Došlo ke vzniku AV blokády jako paliativního řešení arytmie. Následovala implantace kardiostimulátoru. Ablace DC proudem byly bolestivé a vyžadovaly celkovou anestezii.
Místo DC ablací se začaly používat šetrnější ablace radiofrekvenčním (RF) proudem. První ablace u dospělého pacienta byla provedena v květnu 1992 IKEM ve spolupráci s Kardiocentrem Motol. Indikací byl WPW syndrom, výkon provedla pozvaná katetrizující C. Tracy z USA, ve spolupráci s MUDr. J. Bytešníkem a MUDr. J. Janouškem. Intrakardiální záznamy se zachycovaly na papíře inkoustovým zapisovačem Mingograf Siemens–Elema.
Od té doby začaly počty RF ablací v ČR stoupat. Z počátku se ablace prováděly ve dvou centrech pro dospělé pacienty – IKEM Praha a FN Olomouc, a dvou centrech pro děti – Kardiocentra Praha Motol a KC Brno. Do konce roku 1994 bylo v těchto centrech provedeno celkem 170 RF ablací, z toho 20 u dětí. Na prvním sjezdu Pracovní skupiny pro arytmie a kardiostimulaci (PS AKS) v ČR byl poprvé představen i celostátní registr katetrizačních ablací. Od tohoto roku se stalo tradicí na všech sjezdech PS AKS prezentovat výsledky ablací za předchozí rok
Od roku 2011 se změnila forma registru. Data jsou zasílána on-line formou a jsou zpracovávána ve spolupráci s Institutem Biomedicínských analýz Brno.
V roce 2014 bylo provedeno celkem 5855 katetrizačních ablací pro arytmie, a to již celkem ve 22 centrech, z toho 20 pro dospělé a 2 pro dětské pacienty. Zatímco hlavní indikací v počátcích ablací byla AV nodální reentry tachykardie a WPW syndrom, v současnosti je dominující indikací selektivní ablace pro fibrilaci síní. První výkony byly provedeny v roce 2000 v IKEM Praha.
Kromě radiofrekvenční energie se začala používat i kryoenergie a laserová energie, zejména u fibrilace síní. Radiofrekvenční energie však stále dominuje (97 % výkonů). Kromě bodových katétrů se při izolaci plicních žil u fibrilace síní používají různé balonkové a cirkulární katétry (4 % výkonů). Ablace mohou být prováděny nejen manuálně, ale také roboticky (3 % výkonů, systémy Stereotaxe, Hansen Medical). Ke složitějším výkonům se používají trojrozměrné mapovací metody (přes 60 % výkonů, systémy CARTO, NavX). U těchto složitějších ablací se také používá často intrakardiální ultrazvuk (43 % výkonů). V ČR je jeho použití patrně nejčastější na světě. U 2,2 % ablací pro komorové tachykardie nepostačuje endokardiální přístup, po perikardiální punkci je třeba doplnit i epikardiální ablaci.
Při Evropské asociaci pro arytmie (EHRA) Evropské kardiologické společnosti se provádí sběr dat o intervenčních výkonech v arytmologii. Data v různé kvalitě a úplnosti zasílá přes 50 zemí Evropy a okolních států. Data jsou každoročně publikována v tzv. White book. V roce 2014 byly zvěřejněny statisticky zpracované výsledky za rok 2012. Podle tohoto přehledu vyplývá, že podle počtu ablací na milion obyvatel ČR zaujímala 6. místo v Evropě. Počtem 474 ablací vysoce převyšovala průměr 216 ablací na milion obyvatel.
