Ischemická choroba srdeční (ICHS) je způsobena postižením srdečních (koronárních) tepen a o její závažnosti vypovídá nejlépe fakt, že je hlavní příčinou úmrtí dospělé populace v České republice. Prokrvení srdce, tzn. srdečního svalu neustále pumpujícího krev do plic a celého těla, ICHS významně omezuje.
ICHS má různé klinické projevy – nejčastěji a typicky se jedná o bolesti na hrudi (široce za hrudní kostí) – anginu pectoris, která není dobře lokalizovatelná a může se šířit do krku, horní končetiny nebo do zad, a dušnost. V některých případech se ICHS může projevit i netypicky zhoršením výkonnosti a chyběním bolestí na hrudi. Vždy se jedná o potíže, které jsou vázány na fyzickou či psychickou zátěž a které ustupují do několika minut po zastavení nebo zklidnění (či podání nitroglycerinu).
ICHS vzniká nejčastěji v důsledku aterosklerózy, což je proces, při kterém se cholesterol a další nežádoucí látky ukládají do stěn koronárních tepen, čímž dochází k jejich zúžení a roste riziko vzniku akutních obtíží (akutního infarktu myokardu, ale i náhlé ohrožení života závažnou srdeční nepravidelností aj.).
Které faktory zvyšující riziko ICHS je možné ovlivnit a kontrolovat správnou životosprávou a léky?
Podezření na ICHS může praktický lékař, internista či kardiolog vyslovit již po podrobném rozebrání vašich obtíží, rizik a dalších onemocnění. Následně je nutné podezření na ICHS ověřit pomocí základních a speciálních vyšetření.
Základním vyšetřením je elektrokardiografie (EKG) doplněná u kardiologa ultrazvukem srdce (echokardiografií) a často i některým typem zátěžového vyšetření, který je pro vás vhodný.
Zobrazení koronárních tepen pak může být neinvazivní pomocí tzv. CT koronarografie nebo invazivní koronarografie pomocí katétrů zaváděných většinou přes tepnu na zápěstí.
V některých případech se může zjistit přítomnost ICHS i náhodně při zátěžovém srdečním vyšetření.
Léčba ICHS je v první řadě založena na úpravě životosprávy a ovlivnění konkrétních rizikových faktorů, které u vás zjistíme (viz výše).
Vedle toho jsou pak důležité léky, které by měly zabránit komplikacím ICHS (kyselina acetylsalicylová – lidově aspirin aj.), a snažíme se i příznivě ovlivnit proces aterosklerózy (statiny, ezetimib, biologická léčba lipidů aj.).
Pokud tyto léčebné postupy nejsou dostatečné nebo máte intenzivní potíže, přistupuje se po zobrazení koronárních tepen pomocí invazivní koronarografie k léčebnému zákroku, který nazýváme revaskularizací myokardu.
Většinou se jedná o katétrovou léčbu – perkutánní koronární angioplastiku a implantaci koronárních lékových stentů nebo se u rozsáhlejších postižení zvažuje provedení aortokoronárního bypassu, tzn. kardiochirurgickou operaci.
ICHS je onemocnění chronické, které se v čase vyvíjí, a my se budeme velmi snažit, aby se vyvíjelo dobrým směrem. V každém případě je nutné počítat s tím, že léčba je trvalá, přestože se může v čase měnit, a vyžaduje tedy pravidelné odborné sledování včetně opakovaných doplňujících vyšetření.
Jsme velmi rádi, že jste tuto otázku položil/a. Základem primární prevence (před vznikem vlastního onemocnění) je zdravý životní styl, který je založen na pravidelné fyzické aktivitě, stravě bohaté na ovoce, zeleninu a celozrnné výrobky a také omezení tzv. nasycených tuků. Vedle toho je důležité nekouřit nebo přejít na méně rizikové přípravky s nikotinem, omezit alkohol a v případě cukrovky a vysokého krevního tlaku i cukry a sůl. A nezapomínejte ani na kontrolu stresových situací – v tom vám pomůže i pravidelný denní režim a dostatečný spánek.
Lázeňská léčba je vhodná – pomáhá nastavit odpovídající životosprávu i rozsah fyzické aktivity. Konkrétní nárok je potřeba probrat s vaším ošetřujícím kardiologem.
PEVNÉ ZDRAVÍ vám přeje vaše Česká kardiologická společnost.
