PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod:Strach a úzkost negativně ovlivňují předoperační období i celý průběh hospitalizace. Pokud pacient pociťuje úzkost nebo strach, pak může být ovlivněn průběh hospitalizace i výsledek operace. Pokud je ve ZZ sledována úzkost a strach, pak mohou být využity různé intervence, zmírňující úzkost a redukující výskyt nežádoucích komplikací (jako je vyšší spotřeba opiátů, analgetik, anestetik, sedativ a nižší výskyt kardiovaskulárních, gastrointestinálních a cerebrálních potíží).
Cílem monitorace strachu a úzkosti je zhodnotit předoperační úzkost a strach před plánovaným operačním výkonem a porovnat míru strachu a úzkosti v závislosti na různých faktorech jako je pohlaví, vzdělání, předcházející zkušenosti s operací apod.
Metodika: Na sběr dat pro hodnocení předoperační úzkosti a strachu byla zvolena dotazníková metoda. Dotazník se skládal z měřicích nástrojů STAI Y1, APAIS a VAS a z otázek vlastní konstrukce. Soubor respondentů tvořilo 344 dospělých pacientů chirurgického a gynekologického oddělení, kteří byli přijati k plánované operaci ve Vítkovické nemocnici, hovořili česky a byli ochotni vyplnit dotazník.
Výsledky:Mezi dotazníky VAS, APAIS a STAI Y1 byly zjištěny statisticky významné korelace. Nejčastějším zdrojem strachu byl strach z bolesti, dále pak strach z komplikací anestézie, strach z pooperační nevolnosti a zvracení. Výrazně vyšší míru strachu a úzkosti měly ženy, dále pak pacienti se špatnou předcházející zkušeností a pacienti polymorbidní. Většina respondentů uvedla, že frekventní kontakt s rodinou a zdravotnickým personálem a při důsledném informování o celkovém průběhu výkonu, by se cítili v nemocničním prostředí lépe.
Závěr:VAS je škála, která  efektivně hodnotí strach a úzkost a je časově nezatěžuící. Zavedením standartního měření míry strachu a úzkosti v praxi a intervencemi redukující strach, zredukujeme spotřebu LP a výskyt komplikací.