PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod: Interval stimulovaného QRS komplexu (sQRS) je nepřímým ukazatelem míry dyssynchronie komorového stahu s různou negativní klinickou relevancí dle rozsahu jeho prodloužení. Kromě iniciální délky sQRS dlouhodobý klinický výsledek pravokomorové kardiostimulace ovlivňuje též postimplantační nárůst délky sQRS.

Cíle studie: V časovém odstupu 5ti let od primoimplantace stanovit délku sQRS a změnu délky sQRS. Korelovat progresi délky sQRS s věkem, procentem stimulace, iniciální délkou nestimulovaného QRS (nQRS), iniciální délkou sQRS, skia postavením elektrody.

Soubor a metodika: U 148 pacientů byl: do 6 měsíců od primoimplantace v záznamech 25 mm/s zdokumentován interval sQRS při stimulaci V00 90/min a interval nQRS, v 5. roce od prvotního měření stanoven interval sQRS při stimulaci V00 90/min při 25 a 50 mm/s. Dle skia v bočné projekci dle dříve publikované metodiky byla určena pozice komorové elektrody: anteroseptální nebo true-septální. Četnost stimulace byla zjištěna dle výpisu kardiostimulátoru v 5. roce sledování.

Výsledky: Uvedené tabulky dokumentují délku intervalu sQRS, jeho významné změny a korelace po 5ti letech kardiostimulace. Další korelace: věk, prvotní interval nQRS i sQRS nedosáhly statistické významnosti, tabulky budou prezentovány na kongresu.

Závěr: Interval sQRS vykazoval po 5ti letech všeobecně mírnou progresi, korelující s četností komorové stimulace nebo s pozicí elektrody dle skia. Věk pacienta, úvodní postimplantační délka sQRS nebo nQRS tempo progrese délky sQRS nepredikovaly.

Interval sQRS a jeho nárůst po 5ti letech v korelaci: s % stimulace -tab.1, se skia pozicí elektrody při >60 % stimulaci -tab 2: