Úvod: Obstrukční spánková apnoe (OSA) je běžné onemocnění
s významnými klinickými následky. Je to jedna z nejvýznamnějších
příčin sekundární a maskované hypertenze, které jsou u pacientů s OSA
běžné. Jak ovlivňuje terapie arteriální hypertenze prevalenci maskované hypertenze, není u pacientů s OSA známo.
Cíl: Analyzovat farmakoterapii a kompenzaci arteriální
hypertenze u pacientů s OSA a zhodnotit, jak tato léčba ovlivňuje
prevalenci maskované hypertenze.
Materiál a metody: 85 hypertoniků (75 mužů) s metabolickým
syndromem, průměrný věk 53,6±9,3 s diagnózou
OSA, průměrný apnoe-hypopnoe index 56,3±23. Dále bylo provedené 24 hodinové
ambulantní monitorování krevního tlaku (ABPM) a byly shromážděny anamnestické
údaje o farmakoterapii. Správná kombinace antihypertenziv byla odvozena
z doporučených postupů European Society of Hypertension/European Society of Cardiology (ESH/ESC) 2013.
Výsledky: Arteriální hypertenze byla správně kompenzována u
pouze 11,8% pacientů. Maskovaná hypertenze byla přítomna u 60% pacientů a noční
hypertenze u 84,7% pacientů. Fischerův přesný test prokázal významně vyšší prevalenci
maskované hypertenze u pacientů užívajících inhibitory angiotenzin
konvertujícího enzymu/ blokátory receptoru pro angiotenzin (ACEi/ARB) (p=0,007)
a u pacientů užívajících blokátory kalciových kanálů (CCB) (p=0,014). Fisherův
přesný test s analýzou adjustovaných reziduí také prokázal, že
subkompenzace arteriální hypertenze byla signifikantně častější ve skupině pacientů
užívajících trojkombinaci léků (51,4% vs 10%).
Závěr: Prevalence maskované hypertenze byla signifikantně
vyšší u pacientů užívajících ACEi/ARB nebo CCB. Přesný patofyziologický
mechanismus tohoto jevu není přesně známá. Arteriální hypertenze byla dobře
kompenzována u pouze 11,8% pacientů a pouze 24,7% pacientů bylo léčeno dle
doporučených postupů ESH/ESC.