PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Optimální způsob revaskularizace u pacientů s vícečetným  postižením koronárních tepen (MVD) není zcela jasný. Chirurgická revaskularizace - aortokoronární by-pass (CABG) - stále zůstává zlatým standardem, nicméně stále více se uplatňuje kompletní intervenční přístup – koronární intervence (PCI).Volba postupu záleží jednak na morfologickém nálezu na věnčitých tepnách, jednak na rizikovosti pacienta pro operaci. Alternativní přístupy, které kombinují CABG a PTCA, se objevují od počátku 90. let minulého století. Označují se nejčastěji jako hybridní koronární revaskularizace (HCR), nicméně přesná definice zatím nebyla ustálena, nejčastěji je takto nazýván plánovaný výkon, kombinující chirurgický by-pass vnitřní mammární arterie na ramus interventricularis anterior (LIMA-RIA) z miniinvazivního přístupu a PCI na nejméně jedné „non-RIA“ tepně s použitím lékových stentů (DES). HCR kombinuje výhodu „trvanlivosti“ tepenného štěpu (LIMA) a nižší morbiditu, danou absencí sternotomie a manipulace s aortou. Výkony lze provádět odděleně (předřazení CABG nebo PCI) nebo simultánně na hybridním operačním sále.Většinou se jedná o plánované výkony, nicméně hybridní přístup lze s výhodou použít i u pacientů s akutním koronárním syndromem, jak dokládáme dvěma kazuistikami. Bezpečnost a účinnost metody byla až dosud dokladována nerandomizovanými, retrospektivními studiemi či registry, jediná randomizovaná studie je limitována malým počtem pacientů. Seznamujeme s designem naší plánované studie, srovnávající HCR s kompletní chirurgickou revaskularizací u pacientů s MVD.
Sdělení shrnuje aktuální poznatky o hybridní koronární revaskularizaci jako slibném alternativním postupu k dosažení kompletní revaskularizace u selektovaných pacientů s MVD, rizikových pro konvenční aortokoronární bypass. Metodu dokladuje kazuistikami a studií z našeho pracoviště.