PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Vrozené srdeční vady postihují 6,16/ 1000 živě narozených dětí. Nejčastější srdeční vada je defekt komorového septa (41,6%), následují defekt síňového septa (8,7%), aortální stenóza (7,8%), pulmonální stenóza (5,8%), transpozice velkých tepen (5,4%), koarktace aorty (5,3%), tepenná dučej (5,1%), defekt AV septa (4,0%), hypoplastické srdce (3,4%) a Fallotova tetralogie (3,4%). (citace Šamánek). Valvární stenózy jsou diagnostikovány zpravidla již prenatální echokardiografií. Závažnost stenózy je zjištěna dopplerovským měřením. Indikačním kritériem urgentní aortální valvulaplastiky je vrcholový dopplerovský systolický tlakový gradient >75 mmHg, u pulmonální stenózy 40 mmHg. Bez ohledu na gradient je výkon indikován u vad závislých na otevřené tepenné dučeji a u aortální stenózy u pacientů, kteří prodělali synkopu, jsou v kardiogenním šoku nebo mají syndrom nízkého srdečního výdeje nebo těžkou dysfunkci levé komory. V průměru je v Dětském kardiocentru FN Motol provedeno ročně 17 valvuloplastik kritické aortální stenózy a 13 valvuloplastik kritické pulmonální stenózy u novorozenců. Po indikaci k urgentní valvuloplastice je novorozenec transportován na katetrizační pracoviště. Je provedena katetrizace srdce, kterou je definitivně potvrzen tlakový gradient mezi komorou a velkou artérií. Dále je provedena angiografie ke změření anulu chlopně. Podle změřeného rozměru je vybrán dilatační balónkový katetr. Valvuloplastika je prováděna za skiaskopické kontroly. Po intervenci je katetrizačně změřen zbytkový gradient a angiograficky posouzena domykavost chlopně. Závěr: Kritické stenózy semilunárních chlopní u novorozenců jsou časté vrozené vady s vysokou mortalitou. Léčebnou metodou první volby je perkutánní balónková valvuloplastika. Je to metoda bezpečná a efektivní, která významně zlepšuje prognózu postižených novorozenců.