Cor et Vasa Case Reports
Svazek | Volume 1 • Číslo | Number 2
Říjen | October 2018
Marek Hozman, Petr Peichl, Alexandr Schee
Obtížná radiofrekvenční ablace typického flutteru síní je obvykle způsobena anatomickými variantami kavotrikuspidálního isthmu. Prezentujeme případ 66letého pacienta s rekurentním typickým flutterem síní navzdory opakovaným ablacím v minulosti. Intrakardiální echokardiografie odhalila těsný vztah stimulační elektrody a kavotrikuspidálního isthmu jako pravděpodobnou příčinu opakovaných rekondukcí. Byla provedena úspěšná radiofrekvenční ablace pod kontrolou intrakardiální echokardiografie.
Eva Hlavinová, Tomáš Zatočil, Anna Nečasová, Tomáš Brychta, Šárka Bohatá, Václav Vybíhal, Adéla Mitášová,Markéta Hanslianová
Mozkový absces se u zdravé populace vyskytuje velmi vzácně a mortalita na mozkový absces je v současnédobě nízká. Pacienti s cyanotickou srdeční vadou představují zvláštní skupinu nemocných, u kterých se v důsledku oběhových změn i větší vulnerability mozku s mozkovým abscesem můžeme setkat podstatně častěji. Představuje závažnou komplikaci s vysokou mortalitou, zejména při pozdním stanovení diagnózy. Jednotná doporučení pro vedeníléčby neexistují. V kasuistice popisujeme případ 28letého muže sledovaného pro pulmonální atrezii s defektem komorového septa s otevřenou tepennou dučejí a velkými aortopulmonálními kolaterálami, s těžkou plicní hypertenzí a cyanózou. U pacienta je i přes poměrně chudou neurologickou symptomatologii a chybějící známky infekce v laboratorním obraze vstupně provedena výpočetní tomografie (CT) mozku, při níž je vysloveno podezření na přítomnost mozkového abscesu. Časná diagnostika současně s razantní antibiotickou terapií, v našem případě doplněnou o miniinvazivní neurochirurgickou intervenci (punkci abscesu), se ukazuje jako zásadní faktor ovlivňující prognózu pacientů s mozkovým abscesem. Cyanotické vady splicní hypertenzí, ale i bez plicní hypertenze provází velká morbidita a jednou z mnoha život ohrožujících komplikací přesahujících kardiologii je i mozkový absces.
Petr Doškář, Martin Mates, Petr Neužil, Petr Ošťádal
Nejdůležitější úlohou u anomálních nálezů koronárních tepen je zhodnocení jejich prognostického významu pro pacienta a rizika případné ischemie myokardu a náhlé srdeční smrti. Na základě těchto informací je nutné vždy individuálně stanovit další postup. Tato kasuistika ukazuje 59letou ženu s náhodně zjištěným anomálním odstupem levé koronární tepny (ACS) z proximální části pravé věnčité tepny s průběhem mezi velkými tepnami. Tato varianta je v literatuře popisována jako maligní forma. V současnosti ale nejsou velké prospektivní studie, na základě kterých by bylo pro tyto nemocné možné stanovit optimální diagnostický a léčebný postup. Popisovány jsou pouze rizikové faktory zhoršující prognózu, jako jsou symptomy suspektní z koronární ischemie, intramurální průběh proximální části ACS, angulace odstupu a možnost útlaku mezi aortou a plicnicí. Námi zvolený postup u pacientky byl s ohledem na věk nemocné, nízké fyzické nároky, absenci symptomů a vyšetření rizikových faktorů konzervativní. Po dobu několika následujících let se u ní neobjevily žádné symptomy suspektní z koronární ischemie. V diskusi jsou rozebrány důvody našeho rozhodnutí a práce zabývající se touto problematikou.
