Cor et Vasa Case Reports
Ročník | Volume 4 • Číslo | Number 1
Březen | March 2021
J. Zápeca, M. Gřiva, P. Kopřiva
Selektivní angiografie věnčitých tepen neboli koronarografie je standardně užívanou metodou v diagnostice ischemické choroby srdeční. Ačkoliv se jedná o invazivní výkon, je zatížen pouze malou mírou komplikací. Jednou z nich je zauzlení diagnostického katétru. Existuje mnoho metod, které mohou být využity k jeho rozvolnění. V této kazuistice popíšeme postup, který jsme volili na našem pracovišti.
B. A. Myint, A. Mohammad
Myocardium perforation after implantable cardiac electronic devices (IECDs) is a rare (~1%)1 but potentially fatal complication if not recognized early. It often occurs acutely after insertion although it can range from days to years. Here, we report a 73-year-old gentleman presented with an acute onset of chest pain after 48 hours of permanent pacemaker insertion for symptomatic bradycardia. Due to the overlapping symptoms of acute myocardial infarction and dynamic ECG changes, the patient was evaluated for acute coronary syndrome and ruled out after the serial cardiac Troponin(s) within the normal range. The patient was found to have early signs of pericardial tamponed with the right ventricular lead perforating the myocardium on the transthoracic echocardiogram. The patient was treated with pericardial drain and emergency lead extraction.
M. Holek, A. Reichenbach, W. El-Husseini
Tako-tsubo kardiomyopatie patří mezi neklasifikované kardiomyopatie, která při své typické manifestaci imituje akutní koronární syndrom. Její diagnóza je stanovena per exclusionem po vyloučení ischemie myokardu nebo myokarditidy/feochromocytomu. Nicméně v některých atypických případech může být její pravděpodobná diagnóza stanovena až retrospektivně, jak uvidíme na následujícím případu včetně kritického pohledu na diagnosticko-terapeutický postup.
M. Hudec, V. Brázdil, M. Radvan, L. Koc, J. Kaňovský, R. Gál, J. Sekerka, P. Kala
Tropheryma whipplei je původcem vzácné Whippleovy nemoci. Kombinace bolestí břicha, chronického průjmu s malabsorpcí a postižením kloubů je typickým projevem, nicméně aktinomyceta může postihnout i endokard. Pro svou kultivační náročnost spadá do skupiny séronegativních infekčních endokarditid (BCNIE), jejichž celkové procento ze všech IE ale není zanedbatelné. Pro poměrně malý počet dokumentovaných případů může být jako patogen lehce opomenuta, navíc diagnostika je velmi obtížná. Terapie se ve většině případů neobejde bez chirurgické resekce a s následnou dlouhodobou antibiotickou terapií. Popsaná kazuistika je jednou z mála na našem území a má za cíl rozšířit povědomí o tomto původci infekční endokarditidy (IE).
L. Savková, I. Andršová, T. Novotný, M. Alexová, I. Cetlová, P. Kala
Komorové extrasystoly (KES) mohou být benigní, nicméně mohou značit i závažné onemocnění. Při vyšetřování příčin četné komorové ektopie se po vyloučení nekardiální příčiny zaměřujeme na vyloučení strukturálního onemocnění srdce, kdy systolická funkce levé komory slouží jako jeden z markerů stratifikace rizika náhlé srdeční smrti. Výskyt četných komorových extrasystol bez organického poškození srdce je považován za benigní. Nicméně je známo...
M. Nociar, M. Radvan, A. Floriánová, J. Hustý, J. Kamelander, P. Kala, O. Toman
Hluboká žilní trombóza dolních končetin je onemocnění, které může vést k závažným akutním i chronickým komplikacím. V případě trombózy proximálních žil dolních končetin je jednou z možností léčby a prevence komplikací lokální trombolýza. V naší kazuistice popisujeme případ mladé ženy s proximální hlubokou žilní trombózou pravé dolní končetiny, léčenou úspěšně lokální trombolýzou, avšak s časnou recidivou trombózy ve druhé končetině. I v tomto případě byla s úspěchem využita lokální trombolýza. Cílem kazuistiky je ukázat zajímavý případ recidivující proximální trombózy a možnosti léčby pomocí lokální trombolýzy.
