Cor et Vasa Case Reports
Ročník | Volume 4 • Číslo | Number 3
Listopad | November 2021
N. Vahančíková, A. Linhart, T. Grus, T. Adla, K. M. Plocová
Sarkoidóza je vzácné systémové zánětlivé onemocnění nejasné etiologie, s multiorgánovým postižením. Nejčastější lokalizací onemocnění jsou plíce, kůže a lymfatické uzliny. Extrapulmonální postižení je vzácnější. Speciálně kardiální sarkoidóza (CS) se může klinicky manifestovat variabilně, zejména v podobě srdečního selhání (HF), arytmií a postižení perikardu. Její diagnostika vyžaduje složitější zobrazovací metody, jako je magnetická rezonance myokardu (CMR) a pozitronová emisní tomografie/výpočetní tomografie (PET/CT). Kromě standardních kardiologických přístupů v terapii je nutno zvážit i léčbu kortikoidy nebo jinou formu imunoterapie.
S. Lietava, T. Ondrúš, R. Štípal, M. Hetmer, P. Lokaj, J. Pařenica, P. Kala
Akutní koronární syndrom (AKS) vyjádřený jako infarkt myokardu s elevacemi úseku ST na EKG je ve většině případů způsoben trombotickou okluzí koronární tepny. Ve výjimečných případech se na ischemii myokardu podílí i extrakardiální onemocnění. Prezentujeme případ pacienta přijatého na naši kliniku s typickými bolestmi na hrudi a elevacemi úseku ST na EKG. Urgentní selektivní koronarografie prokázala alteraci toku periferie koronární tepny útlakem zvenčí. Následně byla echokardiograficky detekována tumorózní masa v perikardu jako příčina útlaku koronární arterie a následné ischemie myokardu. Příčinou byl karcinom dolního laloku levé plíce. Konečná diagnóza byla stanovena jako infarkt myokardu II. typu.
M. Brabec, M. Radvan, M. Hudec, M. Šišáková, P. Vysočanová, R. Štípal, M. Šebo, V. Zvárová, L. Kunovský, D. Nešpor, P. Kala
Efuzivně konstriktivní perikarditida (ECP) patří mezi relativně vzácná onemocnění. Komplikovaná diagnostika je dána skutečností, že se mnohdy manifestuje pod obrazem primárního postižení gastrointestinálního traktu, což oddaluje zahájení nutné terapie. Popisujeme případ 41letého muže s nově zachyceným ascitem a perikardiálním výpotkem při suspektní jaterní cirhóze, který byl dlouhou dobu pro tento nález došetřován cestou gastroenterologické ambulance. Rozvoj srdeční tamponády si vynutil provedení torakoskopické fenestrace perikardu. Výsledek histologie odebraného perikardu v kombinaci s průkazem známek konstrikce na transtorakální echokardiografii (TTE) pak vedly k diagnostice ECP jakožto primárního původce nemoci. I přes následnou maximální farmakologickou terapii však nedošlo k adekvátní regresi onemocnění a pacient musel podstoupit perikardektomii.
V. Poštulka, T. Jandčárková, P. Salaj, J. Knot, M. Kozel, J. Ulman, Z. Moťovská
I přes prodlužující se délku života je pacientů s koincidencí hemofilie a akutního infarktu myokardu (AIM) extrémně málo. Na jedné straně se v případě AIM u pacienta s hemofilií jedná o pacienta s akutní aterotrombózou, která vyžaduje kombinovanou protidestičkovou léčbu, na straně druhé o pacienta se závažným hypokoagulačním stavem a vysokým rizikem krvácení. Vedení léčby těchto nemocných je náročné zejména v případě infarktu s elevacemi úseku ST (STEMI), který vyžaduje emergentní řešení. Raritní výskyt, s tím související nedostatek zkušeností a absence evidence z randomizovaných studií podtrhují význam prezentace průběhu léčby kazuistických případů. Kazuistika popisuje případ 61letého pacienta s anamnézou hemofilie A těžkého stupně se STEMI, komplikovaným iniciálně primární fibrilací komor. Představuje vedení protidestičkové léčby a současně postup při esenciální hemosubstituční léčbě, potřebné pro provedení emergentní koronarografie a primární perkutánní koronární intervence (PCI). Zásadní význam pro prognózu takto komplikovaných pacientů má mezioborová spolupráce. V prezentovaném případě neodkladná spolupráce kardiologa a hematologa. V rámci popisu případu je detailně probrán postup jak akutní, tak chronické péče o nemocné s hemofilií a AIM.
