Cor et Vasa Case Reports
Svazek | Volume 7 • Číslo | Number 1
Březen | March 2024
Cor et Vasa Case Reports
Svazek | Volume 7 • Číslo | Number 1
Březen | March 2024
K. Gottwaldová, M. Houra
Uvádíme případ 30letého muže, který byl přijat na interní oddělení pro bolesti na hrudi suspektní z kardiální etiologie, současně s probíhající akutní gastroenteritidou s horečkami. Diagnóza akutní myokarditidy byla stanovena na základě echokardiografického vyšetření, elevace kardiomarkerů, elevace zánětlivých parametrů a vyloučení ischemické etiologie pomocí selektivní koronarografie. Sérologicky byla potvrzena pozitivita protilátek proti Rickettsia conorii. Dále doplněná magnetická rezonance s nálezem pozdního sycení („late enhancement“) a kontrolní sérologické vyšetření současně s dobrým efektem nasazené antibiotické terapie doxycyklinem diagnózu potvrdily. Prezentovaný případ je neobvyklý svým průběhem – absencí typického exantému, přítomností gastrointestinální symptomatologie a postižením myokardu u pacienta bez rizikových faktorů.
O. Dvořáková, V. Kaučák, R. Brát, V. Kiš
V tomto článku popisujeme případ 73leté pacientky hospitalizované pro progredující námahovou dušnost a tlak na hrudi. Během diagnostického postupu bylo vysloveno podezření na masivní trombus v levé komoře i na různé formy kardiomyopatie (non-kompaktní kardiomyopatie, endomyokardiální fibróza). Operační zákrok nakonec potvrdil hypertrofickou kardiomyopatii s raritním rozsahem a rychlostí růstu. Přestože magnetická rezonance je pro diagnostiku kardiomyopatií nejcennějším dostupným nástrojem, i tato metoda má své limitace a může vést k nesprávným závěrům.
J. Pavlas, J. Mohr, J. Walder
Infarkt myokardu (IM) bez obstrukce koronárních tepen u pacienta bez známých rizikových faktorů je diagnóza, u níž může být bez známé vyvolávající příčiny velmi obtížné stanovit správný terapeutický postup. V předkládané práci prezentujeme případ mladé ženy (43) prezentující se jasnými známkami IM bez patrné příčiny. Po užití celé škály diagnostických metod, přičemž bylo nalezeno perzistentní foramen ovale (PFO), byla nakonec jako nejpravděpodobnější (byť vzácná) příčina určena paradoxní embolizace. Na základě tohoto určení byla pacientka léčena terapeutickou dávkou antikoagulancií a následně po odeznění obtíží byl proveden uzávěr PFO. Pacientka je nyní dlouhodobě zcela bez obtíží. Daný případ ilustruje důležitost širší diferenciální diagnostiky a individuálního přístupu k pacientovi v případech, které nejsou zcela standardní.
K. Luxová, T. Novotný, L. Koc, J. Ničovský, A. Tomášek, L. Křikavová, P. Kala
Perzistující foramen ovale se v naší populaci vyskytuje přibližně u 20 % dospělých lidí. Bývá spojováno s rizikem vzniku paradoxní embolie, kdy se trombus dostane přes zkrat do systémového řečiště. Trombus se může zaklínit ve foramen ovale. Je to vzácný stav spojený s vysokou mortalitou, důležitá je včasná diagnostika a zahájení terapie. V kazuistice popisujeme 37letou ženu s trombem zaklíněným ve foramen ovale, bilaterální masivní plicní embolií a paradoxní embolizací do arterií obou dolních končetin. V současné době neexistují jednotná doporučení ohledně terapie. Dle dostupných kazuistik a review je u trombu zaklíněného ve foramen ovale preferována chirurgická trombembolektomie, eventuálně dle stavu pacienta trombolytická či antikoagulační terapie.