VIEW AN ABSTRACT

Cílem sdělení je prezentovat problematiku vzájemné interakce zdravotníka a pacienta v ambulantní péči a zamyslet se nad tím, jak do prostředí formovaného možnostmi moderní medicíny vrátit rozhovor jako důležitý diagnostický a terapeutický prvek. Součástí sdělení je přehled základních momentů péče o zdraví, ve kterých se rozchází pohled laika a pohled odborníka. Podkladem definování potenciálně rizikových okamžiků v komunikaci mezi lékařem/sestrou a pacientem byla analýza záznamů rozhovorů s pacienty, realizovaných v rámci výzkumu v oblasti informování a edukace, doplněná poznatky z dlouhodobého pozorování relevantních jevů v rámci běžné denní praxe. Závěrem autoři upozorňují na uzlové body komunikace, kterými jsou např. farmakoterapie, režimová opatření, či interpretace obtíží pacienta.