Úvod : Renální katetrová denervace (= RDN) je nová metoda léčby rezistentní hypertenze . Podstatou snížení krevního tlaku je katetrizační radiofrekvenční ablace sympatických nervů ve stěně renálních tepen.
Cíl práce a metodika :
Analýza úvodního souboru 27 rezistentních hypertoniků, u nichž jsme na našem pracovišti v období od 1.9. do 28.12.2011 provedli RDN a následně pacienty sledujeme za 1, 3, 6 a 12 měsíců podle specifického protokolu .
Výsledky :
RDN jsme provedli 27 pacientům ve věku 40 - 78 let (průměr 60,7 ). V průměru užívali kombinaci 5,7 antihypertenziv. U 23 pacientů ( =84%) máme nyní zhodnocení minimálně 1 měsíc po zákroku.
Všechny výkony provedeny cestou art.fem.l.dx. 6/7 F sheathem, v analgosedaci midazolam + fentanyl. Průměrné trvání výkonu 78 minut . 1x šlo o tzv.hybridní výkon – mimo RDN stenting stenosy renální tepny. U 70% pacientů jsme uzavřeli cévní přístup pomocí Angiosealu s mobilizací po 2 hod.
Po 1 měsící došlo k poklesu TK různého stupně u 17 z 20 hypertoniků (= 85% tzv. responderů ). Jsou možné jiné příznivé důsledky RDN : a) u 1 pacienta (=7,6% z diabetiků ) se kompenzoval diabetes mellitus b) u 5 pacientů jsme pozorovali regresi různých typů supraventrik.arytmií .
Nedošlo k zhoršení ren.funkcí. Lokální komplikace ve formě většího hematomu v třísle jen u 1 pacienta (= 3,7%). Jako specifická komplikace RDN u 3 pacientů (=11%) přechodně významný spasmus renální tepny (= nad 50% lumen).Nevznikla disekce renální tepny.
Závěry :
1. RDN se jeví i z našeho „ pilotního „ pohledu jako bezpečná a pravděpodobně efektivní metoda léčby rezistentní hypertenze.
2. Indikaci k RDN a efektivitu zákroku bude ovlivňovat i anatomie renálních tepen ( 2 ze 3 našich časných tzv. non responderů měli anomální renální tepny).
3. V budoucnu možné rozšíření indikací RDN mimo oblast rezistentní hypertenze ( příznivý vliv na arytmie, diabetes mell.)