VIEW AN ABSTRACT

Úvod: ICHS je nejčastěji způsobená aterosklerotickým zůžením koronárních tepen, které omezuje průtok krve potřebný pro správnou funkci myokardu. Vzhledem k velkým kompenzačním možnostem je však vztah mezi anatomickou přítomností stenózy a skutečným omezením potřebného krevního průtoku velmi volný. Přitom detekce anatomického zúžení je velmi lákavá vzhledem k tomu, že současná medicína disponuje efektivními prostředky, jak toto zúžení odstranit. Metody: Nejběžnější metodou pro detekci anatomické stenózy je selektivní koronarografie (SKG), která také většinou slouží k indikaci revaskularizace. K dispozici je i řada dalších invazivních technik, ty se však používají velmi výběrově. Stále více se prosazuje neinvazivní CT angiografie, jejíž spolehlivost se díky rozvoji techniky neustálě zlepšuje. K posouzení funkční významnosti anatomické stenózy je k dispozici řada testů invazivních i neinvazivních s různou spolehlivostí. Některé posuzují adekvátnost krevního přítoku k myokardu přímo, většina však nepřímo vyšetřením různých parametrů, které jsou prokrvením myokardu ovlivněny. Výsledky: Anatomická detekce stenózy věnčitých tepen není kromě extrémních případů schopna posoudit její dopad na prokrvení myokardu, poruchu na úrovni mikrocirkulace není schopna zhodnotit vůbec. To vede k poměrně velkému nadužívání revaskularizace se všemi riziky. Funkční testy na druhé straně nejsou vůbec schopny posoudit morfologii koronárního řečiště, nejsou tedy schopny detekovat rakovou poruchu krevního přítoku k myokardu, kterou je možné odstranit mechanickou revaskularizací. Závěr: Anatomický nebo funkční přístup použitý samostatně k hodnocení poruch prokrvení myokardu není schopen podat informace potřebné k výběru správné léčebné strategie. Proto by se oba přístupy měly vhodně kombinovat s preferencí neinvazivních testů. Invazivní procedury by měly být vyhrazeny jen pro terapii.