VIEW AN ABSTRACT

Úvod:Za fyziologických okolností je rovnováha mezi matrixovými metaloproteinázami (MMPs) a jejich tkáňovými inhibitory (TIMP). Zvýšená aktivita MMP je popisována u patologických stavů kardiovaskulárního systému, včetně rejekce štěpu.
Cíl:Stanovit sérové hladiny  MMP-2,MMP 9 a TIMP-1 u pacientů po srdeční transplantaci (OTS) a porovnat je dle  stupně rejekce štěpu a výsledků echokardiografického vyšetření.
Soubor a metodika: Celkově jsme zhodnotili 37 endomyokardiálních biopsií( EMB) a vytvořili 2skupiny ( A:grade 0 a IA, n= 27; B: grade IB, n= 10). Celkově byly EMB provedeny u 30 pacientů  4-6 měsíců po OTS na standartní imunosupresivní terapii.Tenýž den provedeno echokardiografické vyšetření a odběr vzorku krve ke stanovení hladin MMP-2,9 a TIMP-1.Sérové hladiny MMP-2,9 a TIMP-1 byly stanoveny metodou ELISA. Stupeň rejekce z EMB hodnocen podle ISHLT klasifikace.
Výsledky: Průměrný věk pacientů v obou skupinách byl srovnatelný ( A: 50,6± 8,4 vs. B: 53,2± 3,3 roků). Při srovnání obou skupin nevykazovaly sérové hladiny MMP-2,9 a TIMP-1 statisticky významný rozdíl-viz.tab.Také hodnota ejekční frakce levé komory (EFLK) a tloušťka interventrikulárního septa (IVS) při porovnání skupiny A a B prokázaly statisticky nevýznamný rozdíl -viz tab.Ke statistickému zpracování byl použit Mann-Whitneyuv test.

EMB (grade)	MMP-2     (ng/ml)	MMP-9  (ng/ml	TIMP-1  (ng/ml)	EF LK (%)	IVS     (mm)
0+IA	227,4 ± 41,8	57,6 ± 45,3	140,3 ± 36,8	58,1 ± 4,6	14,3 ± 1,7
IB	216,9 ± 23,6	56,8 ± 37,9	117,1 ± 30,2	56,2 ± 4,5	14,8 ± 1,2
p	ns	ns	ns	ns	ns

Závěr: Naše výsledky ukazují, že nedošlo k nárůstu či poklesu hladin MMP-2,9 a TIMP-1 u pacientů s  difuzní mírnou akutní rejekcí ve srovnání s pacienty bez rejekce.Limitací naší práce  bylo malé množství vzorků ve skupině B a nepřítomnost pacientů s EMB  hodnocenou vyšším stupněm akutní buněčné rejekce.