PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod: Radiofrekvenční katetrizační ablace v oblasti superiorních paraseptálních ganglií je zásadní pro účinnou supresi vagové odpovědi sinusového uzlu při léčbě vazovagálních synkop. Velmi dobrých výsledků lze dosáhnout biatriální ablací z endokardiálního aspektu pravé (RA) a levé (LA) síně srdeční.

Cíl: Srovnání účinnosti pravosíňové a levosíňové ablace na denervaci sinusového uzlu.

Metody: Do studie bylo zahrnuto 24 pacientů (věk: 42 ± 13 let, 50% mužů), kteří podstoupili kardioneuroablaci pro symptomatické funkční bradyarytmie. Pravosíňová polokruhová léze v posteroseptální oblasti na ostiální úrovni horní duté žíly byla vytvořena z 5-6-ti ekvidistantně rozmístěných ablačních bodů (30 W, 30 s, 20 ml/min). Levosíňová léze srovnatelné velikosti byla umístěna striktně kontralaterálně v oblasti interatriálního septa na úrovni předního vestibulu pravé horní plicní žíly. Pacienti byli randomizováni (1:1) k ablační strategii RA-LA nebo LA-RA. Vstupně, po jednostranné a po oboustranné ablaci byla zaznamenána sinusová frekvence a odezva na pravostrannou vysokofrekvenční vagovou stimulaci (50 Hz, 0,05 ms, 1 V/kg [<70 V], 5 s).

Výsledky: Celá ablační sada vedla k urychlení sinusové frekvence (81 ± 13 vs. 59 ± 12 bpm, P <0,0001) a k potlačení indukovatelných sinusových pauz (maximální pauza: 1,2 ± 1,4 vs. 5,5 ± 3,0 s, P <0,0001). Nezávisle na zahájení ablace v pravé nebo levé síni, první jednostranná ablace byla zodpovědná přibližně za 2/3 výsledného efektu. Účinnost levosíňové proti pravosíňové ablaci byla numericky vyšší, ale rozdíl nebyl statisticky významný.

Závěr: Pravosíňové a levosíňové ablační léze mají vzájemně nezávislé, ale komplementární účinky. Biatriální kardioneuroablace je zřejmě nezbytná pro účinnou denervaci sinusového uzlu. U biatriální ablace lze kromě lepšího procedurálního účinku očekávat i dlouhodobější denervační efekt.