PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Cíl: Katetrizační ablace je účinná metoda léčby komorových tachykardií (KT). V některých případech není arytmogenní substrát dosažitelný endovazálním ani punkčním epikardiálním přístupem. Cílem naší práce je analyzovat výsledky ablace prováděné chirurgickým přístupem z minithorakotomie na elektrofyziologickém sále.

Metody a výsledky: Referujeme soubor 5 pacientů (věk 70±13, 1 žena), kteří v našem centru podstoupili ablaci pro KT kombinovaným přístupem. Ve 3 případech byly indikací k chirurgickému přístupu adheze v perikardiálním vaku, které neumožnily perkutánní přístup ze subxifoidea, u dvou pacientů to byla nemožnost katetrizačního přístupu do levé komory pro přítomnost mechanické mitrální a aortální chlopenní náhrady. Ve všech případech byl výkon prováděn na elektrofyziologickém sále, což umožnilo použití trojrozměrného mapovacího systému. Přístup do perikardiálního vaku byl preparován kardiochirurgem v oblasti apexu. Ve dvou případech byla provedena epikardiální radiofrekvenční ablace ablačním katetrem (NAVISTAR, Biosense-Webster), u jedné pacientky byla epikardiální ablace provedena pomocí kryoenergie (cryoFORM Cryoablation Probe, AtriCure). U pacientů s chlopenními náhradami byl zaveden sheath do levé komory přímou punkcí hrotu a následně byla provedena endokardiální radiofrekvenční ablace arytmogenního substrátu. U všech pacientů byla klinická tachykardie odstraněna, v jednom případě došlo většímu krvácení do hrudníku při antikoagulační léčbě. Během sledování 1-9 měsíců nebyla dokumentována recidiva arytmie u 4 pacientů.

Závěr: Chirurgický přístup k mapování a ablaci KT z minithorakotomie lze provést bezpečně na elektrofyziologickém sále. Je vyhrazen pro pacienty s KT rezistentními na konvenční léčbu a u kterých přístup do perikardu není možný pro přítomnost srůstů nebo v případě, že není možný endovazální přístup do levé komory.