Cílem této prospektivní studie je posoudit přítomnost sinusového rytmu (SR) a transportní funkce levé síně po chirurgické ablaci fibrilace síní (FS) pomocí kryoenergie a stanovit predikční faktory úspěchu procedury.
Soubor a metodika
V období od 1/2005 do 9/2006 provedena kryoablace levé síně jako součást kombinovaného kardiochir. výkonu u 100 po sobě jdoucích nemocných – průměrný věk 67,6 let, rozmezí 50-82 let, 41 % žen, 46 pacientů s paroxyzmální nebo perzistující a 54 s permanentní FS před operací. Průměrná doba a medián doby sledování 22,4, resp. 24 měsíců. Mechanická funkce síní hodnocena pomocí echokardiografie (pulzně-dopplerovské vyšetření transmitrálního průtoku, přítomnost vlny A spektrální dopplerovské křivky; efektivní kontrakce levé síně definována jako A ≥ 25 cm/s).
Výsledky
SR po 3,5, 6, 12, 18 a 24 měsících od operace u 79,8 %, 77,4 %, 75,3 %, 80,3 % a 72,6 % nemocných. „Free from atrial fibrillation“ s odstupem 24 měsíců – 59,5 % nemocných celého souboru (z těch, kteří měli SR při 3,5měsíční kontrole), signif. častěji v podskupině paroxyzmální + perzistující (72 %) než permanentní FS (43,1 %) (p=0,02). Efektivní levosíňové kontrakce (u pacientů se SR) přítomny po 3,5, 6, 12, 18 a 24 měsících od operace u 70,2 %, 71,2 %, 85,3 %, 80,7 % a 89,2 % pacientů, bez významného rozdílu mezi podskupinou paroxyzmální + perzistující a permanentní FS. Statisticky významné negativní prediktory přítomnosti SR – trvání FS a závažnost trikuspidální regurgitace před operací. Negativní prediktory přítomnosti transportní funkce levé síně – přítomnost mitrální stenózy, narůstající velikost levé síně a závažnost trikuspidální regurgitace před operací.
Závěr
Chirurgická ablace FS využívající kryoenergii je efektivní léčebná metoda, umožňující u relativně vysokého procenta nemocných nejen dosažení a udržení SR, ale také časné obnovení transportní funkce síní. |
