Úvod: Nitrosrdeční trombóza postihuje především levou síň (LS) a levou komoru (LK). Přítomnost trombu v LS je nejčastěji spojena s fibrilací síní a/nebo mitrální chlopenní vadou a její klinický význam a závažnost spočívá zejména v riziku systémové embolizace. Z diagnostických zobrazovacích metod stojí na prvém místě echokardiografie.
Popis případu: Prezentujeme případ 81leté nemocné, hypertoničky, 17 let po operaci meningeomu, hospitalizované pro týden trvající lehkou parézu levé horní končetiny a pro recidivující poruchy vědomí doprovázené křečemi končetin. Při zobrazovacích vyšetřeních mozku byly nalezeny bilaterálně, supra- i infratentoriálně četné postischemické změny různého stáří. Suspekce na embolizační příčinu cévních mozkových příhod byla potvrzena již při transtorakálním ECHO. V dilatované LS se nacházel kulovitý trombus velikosti 5x5 cm nemající souvislost s volnou stěnou LS, septem, či mitrální chlopní. Během vyšetření několikrát rotoval o více než 360° a opakovaně dočasně obturoval mitrální ústí. Vedlejším nálezem byla hraniční funkce LK při lehké hypokinéze přední stěny, důvodem které byl dle koronarografie uzávěr proximální části RIA s plněním její periferie z kolaterál. Při transezofageálním ECHO byla potvrzena jen lehká mitrální insuficience. Zobrazovacími ani laboratorními vyšetřeními jsme neprokázali ani jiné predisponující faktory nitrosrdeční trombózy. Na základě výše uvedeného byla u pacientky provedena trombektomie LS a monobypass na RIA. 12 měsíců po nekomplikovaném operačním a pooperačním období je pacientka bez anginózních potíží, námahové dušnosti, či závažného neurologického deficitu.
Závěr: Kazuistika dokumentuje případ intrakardiální trombózy u pacientky bez dokumentované poruchy rytmu, bez hemodynamicky významné chlopenní vady a bez prokázaného prokoagulačního stavu, který musel být řešen kardiochirurgicky.
