CÍL PRÁCE: Řada experimentálních i klinických studií prokazuje, že stimulace hrotu pravé komory (PK) srdeční vede k výrazné asynchronii aktivace komor. Výsledkem může být porucha systolické i diastolické funkce levé komory (LK) srdeční. Řešením je stimulace z alternativních míst PK. Cílem předložené studie je srovnání vlivu stimulace septa versus hrotu na echokardiograficky hodnocené parametry komorové dyssynchronie ve dlouhodobém sledování.
METODIKA: 41 pacientů ( 31 mužů, průměrný věk 73±10 let) s pokročilou AV blokádou a zachovanou ejekční frakcí LK ( EF> 45%) bylo zařazeno do studie. Pacienti byli randomizováni v poměru 2:1 k septální nebo hrotové stimulaci . Elektroda byla umístěna buď na septum či do hrotu PK. Echokardiografické vyšetření včetně hodnocení tkáňového Dopplera (TDI) bylo provedeno do týdne po implantaci (1) a v odstupu 12 měsíců (2) . Hodnotili jsme parametry inter a intraventrikulární dyssynchronie. Interventrikulární mechanický delay (IVMD) byl hodnocen jako rozdíl mezi preejekčním časem levé (LPEP) a pravé komory. Intraventrikulární dyssynchronie LK byla analyzována z výsledků TDI, hodnotili jsme rozdíl rychlosti vrcholu kontrakce septa a laterální stěny LK.
Výsledky:
Poloha elektrody |
LPEP 1 (ms) |
LPEP 2 (ms) |
IVMD 1(ms) |
IVMD 2 (ms) |
TDI 1 (ms) |
TDI 2 (ms) |
Septum |
141±22 |
131±27 |
20±23 |
31±15 |
28±58 |
60±31 |
Hrot |
148±23 |
151±30 |
21±19 |
38±15 |
24±55 |
43±27 |
P value |
ns |
ns (P=0.06) |
ns |
ns |
ns |
ns |
Závěr: V předložené studii jsme u nemocných se zachovanou funkcí LK neprokázali statisticky významný rozdíl mezi vlivem stimulace septa versus hrotu PK na parametry inter a intraventrikulární dyssynchronie ani akutně, ani v dlouhodobém sledování. Je však přítomen trend ve výskytu interventrikulární dyssynchronie při stimulaci z hrotu PK 12 měsíců po implantaci.
Studie byla podpořena IGA MZČR no. NR 8553-3/2005.