VIEW AN ABSTRACT

Cévní mozková příhoda v zadním povodí patří mezi jedno z nejsmrtelnějších onemocnění. Efekt samotné systémové trombolýzy je minimální a mechanická trombektomie nedosahuje takových výsledků jako u ischemické cévní příhody v předním povodí. Cílem této analýzy je zjistit, jaký efekt má podání systémové trombolýzy před mechanickou trombektomii na úspěšnost rekanalizace daného povodí, a zda tito pacienti nejsou ve větším riziku případných komplikací jako je rozvoj symptomatického intrakraniálního krvácení.

Retrospektivně jsme analyzovaly všech 85 pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou v zadním povodí, kteří podstoupili endovaskulární výkon. Průměrný věk našich pacientů byl 72 let, 38% z nich byly ženy, 16% mělo známou fibrilaci síní, 14% anamnézu CMP v minulosti. Systémovou trombolýzu před výkonem obdrželo celkem 42% pacientů. Nejčastěji uzavřenou byla a. basilaris (71%), následovala a.vertebralis (14%) a a.cereberal posterior (15%).

Úspěšné rekanalizace bylo dosáhnuto u 75% pacientů, kteří před výkonem održeli systémovou trombolýzu (ST), zatímco samotná mechanická trombektomie (MT) byla úspěšná u 67.4% pacientů. Pacienti kterým byla před výkonem podána ST měli také lepší klinické výsledky, kdy funkční nezávislosti dosáhlo po 90 od výkonu celkem 38.9% pacientů a ve skupině pacientů léčených samotnou MT to bylo 26.5%. Symptomatické intrakraniální krvácení se rozvinulo u 5.6% pacientů léčených SL a 12.2% MT.

Tyto poněkud horší výsledky ve skupině pacientů, kteří před výkonem nedostali SL, mohou být do značné míry dány tím, že tito pacienti měli poměrně výrazně delší průměrnou časovou prodlevu od vzniku CMP do zahájení endovaskulárního výkonu - 608 minut. Pacienti kteří před výkonem obdrželi SL, tak jejich průměrný čas od vzniku symptomů do zahájení výkonu byl 272 minut.