'); document.write(''); document.write(''); //--> $(document).ready(function () { $('.PrezenckaOnline #SearchResult').DataTable({ order: [[0, 'asc']], paging: false }); });
Zjednodušeně si lze představit, že srdce funguje jako pumpa, která zajišťuje to, aby krev obíhala v těle a přiváděla kyslík a živiny do tkání. Aby krev v srdci proudila správným směrem, jsou v srdci vytvořeny celkem čtyři chlopně, které fungují jako ventily. Ve směru toku krve se otevírají, v opačném směru se naopak uzavřou. Jsou velmi jemné a svojí stavbou připomínají padák nebo plachtu. Špatná funkce chlopně se projeví jako její nedostatečné otevírání nebo naopak uzavírání, případně se jedná o kombinaci obou poruch.
Existuje celá řada příčin, proč chlopně začnou fungovat špatně. Může se jednat i o vrozené postižení, ale nejčastějším důvodem špatně fungující chlopně je její opotřebování, podobně jako je to například u postižení kloubů. Proto se i onemocnění chlopní projevuje častěji ve vyšším věku. Ve vašem případě se jedná o postižení aortální chlopně, která se špatně otevírá, brání tak tomu, aby srdce mohlo pumpovat krev do těla. Tomuto postižení se říká aortální stenóza a typicky se projevuje ve starším věku a postupně vede k srdečnímu selhání a mimo jiné je spojené se zvýšeným rizikem náhlého úmrtí.
Pokud jste již v minulosti prodělali chirurgickou výměnu chlopně, je možné, že chlopeň po letech začala špatně fungovat a musí se rovněž opravit.
U pacientů dochází postupně k rozvoji limitujících obtíží, nejčastěji dušnosti při námaze, pocitu nedostatku vzduchu a zvýšené únavnosti. Někdy nemocní udávají bolesti na hrudi, rovněž ve vazbě na námahu. Vážným příznakem jsou krátkodobé ztráty vědomí, typicky po zátěži.
Objevení příznaků nebo jejich zhoršení může vést mimo jiné k vyšetřením, která postižení chlopně odhalí nebo pomohou lékařům správně načasovat provedení výkonů. U některých nemocných se o postižení chlopně ví již delší dobu, jsou proto i pravidelně kontrolováni a je to právě objevení nebo zhoršení některého z výše uvedených příznaků, které vedou k rozhodnutí níže diskutovaný výkon provést.
Podezření na tuto srdeční vadu ve většině případů vzniká po poslechu srdce, kde je možné slyšet charakteristický šelest a vede k dalším vyšetřením. Základním vyšetřením v diagnostice a určení dalšího postupu je echokardiografie neboli ultrazvuk srdce. Vyšetření provádí kardiolog nebo kardioložka sondou přiloženou na hrudník, v typických případech trvá 20 až 30 minut. Pokud je to potřeba, může se váš lékař nebo lékařka rozhodnout provést další vyšetření a případně vás odeslat do kardiocentra. Mezi další vyšetření patří srdeční katetrizace, CT vyšetření a případně specializovaný ultrazvuk srdce sondou zavedenou do jícnu (tzv. jícnová echokardiografie). Dále je potřeba vyšetření k odhalení ložisek infekce, která by mohla později napadnout nemocnou nebo umělou chlopeň. Typicky se jedná o infekce zubů nebo nosních dutin.
V současnosti neexistuje účinná léčba léky, která by takto postiženou chlopeň vyléčila. Některé léky mohou na krátkou dobu zlepšit příznaky, ale jedinou účinnou léčbou je náhrada chlopně. Ta je možná dvěma způsoby, chirurgicky nebo pomocí katétrů.
Kardiochirurgická náhrada chlopně
Jedná se o metodu, která byla po desetiletí standardní léčbou pro pacienty s aortální stenózou s indikací k výměně chlopně. Kardiochirurg implantuje buď mechanickou, nebo biologickou chlopeň, tzv. bioprotézu. Ta je u starších pacientů použita v naprosté většině případů. Tento výkon se standardně a nejčastěji provádí tzv. přes otevřený hrudník. V některých případech je možné operovat miniinvazivně pomocí menší operační rány. Během výkonu je nutné zastavit srdce a jeho funkci nahradit přístrojem, který zajistí krevní oběh a okysličení krve (tzv. mimotělní oběh). Pobyt v nemocnici může být delší než týden, většina pacientů je přeložena přímo do lázní k další rehabilitaci.
Katetrizační implantace chlopně (TAVI)
Tato metoda je relativně novější, k jejímu rozvoji došlo v posledních 15 letech. TAVI nevyžaduje otevření hrudníku a napojení pacienta na mimotělní oběh. Ve většině případů se provádí katétry zavedenými přes tepnu v třísle, pokud to není možné, výkon je proveden přes jinou tepnu, např. nad klíční kostí, nebo přes malý řez v hrudníku. Konstrukce chlopně je tvořena kovovou výztuhou (tzv. stent) a vlastní biologickou chlopní, která je ve stentu našita. Je vyrobena buď z prasečího, nebo hovězího obalu srdce. Chlopeň se roztahuje buď sama po uvolnění z katétru, nebo se roztáhne pomocí nafouknutí balonku. Pobyt v nemocnici typicky trvá 3–4 dny, nemocný bývá propuštěn do domů. V některých, méně častých případech musí být implantace chlopně ještě doplněna zavedením kardiostimulátoru.
Jaká metoda léčby bude zvolena?
Každý nemocný s degenerovanou aortální stenózou je podrobně vyšetřen a následně jsou nálezy všech vyšetření předvedeny komisi odborníků, která je vytvořena v každém kardiocentru, což je pracoviště, kde se tyto výkony provádějí. Tento tým vybere pro pacienta nejvhodnější postup, katetrizační nebo kardiochirurgickou náhradu, případně volí i postup dalšího sledování bez použití intervence a její dočasné odložení.
Jak jsme výše zmínili, někteří pacienty již v minulosti prodělali chirurgickou náhradu chlopně pomocí bioprotézy a nyní, typicky po 10 letech, tato bioprotéza již správně nefunguje. Do takto postižené chlopně je možné implantovat bioprotézu TAVI (takzvaný výkon valve-in-valve) a ve většině případů se vyhnout opakovaní „velké" chirurgické operace.
Co je nutné vyšetřit před náhradou chlopně?
Všichni pacienti musí podstoupit řadu diagnostických vyšetření, aby bylo možné určit správný postup jejích další léčby. Naprostá většina pacientů musí podstoupit následující testy:
Provedení těchto vyšetření je nejenom nezbytné ale hlavně velmi důležité k tomu, aby odborníci mohli co nejlépe poznat všechny detaily každého nemocného a zvolit nejlepší způsob léčby pro každého pacienta
Nejčastější komplikace výkonu TAVI
Možné komplikace výkonu s vámi probere přijímající lékař nebo operatér, jedná s o operační výkon (i když je prováděn přes katétry), a tak je nutné jako u každé jiné operace počítat s riziky výkonu. Nejčastějším problémem může být rozvoj velké modřiny, někdy i s nutností drobného chirurgického zákroku v tepně (nejčastěji v třísle), další možnou komplikací je zpomalení nebo vynechávání tepu, pro které je nutné implantovat kardiostimulátor (tzv. budík). Obě tyto komplikace většinou nevedou k významnému prodloužení pobytu v nemocnici.
Následně nemocný trvale používá některý lék na „ředění" krve. Tak jako každý pacient s chlopenní protézou musí chlopeň chránit před infekcí – odborně se tomu říká profylaxe infekční endokarditidy. Nejčastěji to znamená, že v souvislosti z jiným operačním zákrokem nebo infekčním onemocněním je nutné podat antibiotika. Proto je nezbytné, aby pacient uvedl při každém kontaktu s lékaři skutečnost, že má umělou chlopeň.
Zásadní doporučení pro pacienty, kteří mají implantovanou umělou chlopeň
Kontroly v kardiocentru se většinou provádějí jeden měsíc po výkonu a pak po roce. O dalších kontrolách a jejich intervalech rozhodne ošetřující lékař.
Každý nemocný by měl mít „svého" ambulantního kardiologa, který se o něj bude dlouhodobě starat.