SETRVALÉ KOMOROVÉ TACHYKARDIE REZISTENTNÍ NA ANTIARYTMICKOU LÉČBU U PACIENTA S IMPLANTOVANÝM ICD PŘÍSTROJEM

Úvod: Terapie implantovanými kardiovertery-defibrilátory (ICD) musí být bezpečná pro pacienta v prevenci náhlé srdeční smrti z arytmických příčin při současné snaze o dosažení co nejlepší kvality života nemocného. Cílem je léčba všech potenciálně maligních arytmií při minimalizaci neadekvátních ICD terapií, které jsou udávány v průměru kolem 16% i přes množství automatických kontrolních algoritmů, diskriminačních kritérií pro detekci a možnosti vzdáleného monitorování v následné ambulantní péči.

Cíl: Kasuistika poukazuje na problematiku nastavení ICD u pacientů s pomalými komorovými tachykardiemi (KT) rezistentními na antiarytmickou léčbu a další terapeutické možnosti.

Popis kasuistiky: Kasuistické sdělení popisuje případ 63letého pacienta s implantovaným jednodutinovým ICD pro setrvalé KT při terapii amiodaronem po neúspěšné radiofrekvenční (RF) ablaci arytmogenního fokusu. U pacienta byl aktivován systém telemetrického sledování Home Monitoring©, kterým byly hlášeny recidivující neintervenované epizody akcelerujících tachykardií na dolní hranici detekční zóny. Po vyzvání pacienta ke kontrole a následném přeprogramování ICD již byly další tyto KT správně detekovány a úspěšně terminovány. Byly ale také ozřejmeny další symptomatické hemodynamicky tolerované pomalejší KT v nově nastaveném monitorovacím pásmu, proto byl ICD znovu přeprogramován. Po 1 měsíci byl pacient hospitalizován pro opakované šokové terapie při správně detekovaných setrvalých KT. Druhý den podstoupil RF reablaci, kdy byly úspěšně eliminovány dvě morfologie KT za pomoci voltážové CARTO mapy levé komory. Pacient byl bez recidivy KT v dalším půlročním sledování.

Závěr: RF ablace komorových tachykardií je metodou volby v léčbě pacientů s ICD při neúčinnosti nebo intoleranci antiarytmické léčby, ale také v případě pomalých setrvalých KT, které neumožňují spolehlivou programaci ICD.