EXTRAKORPORÁLNÍ MEMBRÁNOVÁ OXYGENACE V LÉČBĚ ŠOKU KOMBINOVANÉ ETIOLOGIE NA PODKLADĚ TĚŽKÉ STENÓZY NA TRIKUSPIDÁLNÍ BIOPROTÉZE U PACIENTKY S INFEKČNÍ ENDOKARDITIDOU
Prezentujeme kazuistiku 24 leté pacientky s anamnézou intravenózního abusu drog, již po náhradě trikuspidální chlopně bioprotézou, která byla přeložena na naše pracoviště pro progredující oběhovou nestabilitu při recidivě infekční endokarditidy.
Echokardiografické vyšetření nalezlo velkou vegetaci prakticky obturující bioprotézu, způsobující těžkou trikuspidální stenózu s gradientem až 28/16 mmHg, s extrémní dilataci pravé síně (trikuspidální regurgitace byla jen malá). Odebrané hemokultury prokázaly dobře citlivý kmen S. aureus, laboratorně byla přítomná elevace zánětlivých parametrů spojená s projevy šoku, multiorgánového selhání s pancytopenií, koagulopatií, akutním renálním a jaterním selháním.
Na indikačním semináři (heart team) byl vzhledem k celkovému stavu a extrémnímu perioperačnímu riziku iniciálně zvolen konzervativní postup. I na maximální terapii, zahrnující vysoké dávky vasopresorů a antibiotika však rychle dochází k výraznému zhoršování oběhového selhání, proto byla jako ultimum refugium zavedena venoarteriální extrakorporální membránová oxygenace (VA-ECMO) s cílem oběhové stabilizace a přípravy k definitivnímu chirurgickému řešení (bridge to operation).
Na VA-ECMO došlo k postupnému zlepšování orgánových funkcí, normalizaci laktatémie, krvetvorby i koagulopatie, trvá však těžká obstrukce trikuspidální chlopně i nadále vedoucí k nízkému nativnímu srdečnímu výdeji. Po další přípravě byla pacientka akceptována k operaci, během které byla provedena excise původní náhrady, tkáňový debridement a implantace nové bioprotézy. VA-ECMO bylo peroperačně odpojeno, pacientka byla dále bez potřeby mechanické oběhové podpory.
Další průběh hospitalizace byl komplikován suchou gangrénou aker dolních končetin s nutností bilaterální amputace v bércích, po prolongovné ATB terapii a intenzivní rehabilitaci byla pacientka dimitována do domácího prostředí.
