IMPEDANČNÍ TOMOGRAFIE U NEMOCNÝCH PO OBĚHOVÉ ZÁSTAVĚ

Úvod. V posledních letech stoupá počet nemocných, kteří jsou po prolongované resuscitaci či přímo v oběhové zástavě transportování do zdravotnických zařízení. Často se setkáváme s poresuscitačním syndromem a s traumaty hrudníku po dlouhé zevní srdeční masáži. Elektrická impedanční tomografie (EIT) je neivazivní metoda kontinuálního monitorování plicních parametrů, která umožňuje optimalizaci ventilace bez nutnosti další radiační expozice nemocného.

Soubor a metodika. Analyzovali jsme soubor 8 nemocných po oběhové zástavě s četnými fraktury žeber, u kterých jsme optimalizovali ventilační parametry na podkladě EIT systémem Enlight 1800 (TIMPEL, Eindhoven, Nizozemí). U nemocných jsme v pravidelných intervalech posuzovali změny v hodnotách ventilačních parametrů, distribuce plicní ventilace a změny hodnoty PEEP (positive end-expiratory pressure) a dále posuzovali délku ventilace. Na podkladě změřených hodnot jsme optimalizovali ventilační parametry nebo indikovali bronchoskopii.

Výsledky. Průměrný věk v našem souboru byl 58 let (37-75). Všichni nemocní byli v celkové analgosedaci. U nemocných, kteří byli monitorování systémem EIT došlo k signifikantní změně hodnoty PEEP (-2.1 ± 3.4 cmH2O vs 0.7 ± 2.1cmH2O; P<0.05) a změně inspiračního tlaku Ppeak (-2.9 ± 3.1 cmH2O vs 3.4 ± 2.8 cmH2O; P<0.05). Nepozorovali signifikantní rozdíl v délce ventilace u nemocných se systémem EIT.

Závěr. Metoda elektrické impedanční tomografie umožňuje minimalizovat rizika spojená s ventilací nemocných. Bez nutnosti radiační expozice můžeme optimalizovat nastavení ventilačních parametrů s tím zvyšovat standardy péče o kriticky nemocné pacienty.