LIPOMATÓZNÍ HYPERTROFIE SÍŇOVÉHO SEPTA – KAZUISTIKA

Úvod: Lipomatózní hypertrofie síňového septa je poměrně vzácná klinická jednotka nejasné etiologie. Léze byla popsána Priorem v roce 1964 při sekci. Poprvé ante mortem byla diagnostikována v roce 1982 při CT vyšetření. Makroskopicky se jedná o dvoulaločnatý útvar v mezisíňovém septu s obvykle větší kraniální částí s protruzí do pravé síně. Fossa ovalis typicky není do léze zavzata. Arbitrárně bylo stanoveno minimální rozměrové kritérium šíře septa více než 20 mm.

Histologicky se jedná o zralou tukovou tkáň s příměsí buněk hnědého tuku a kardiomyocytů. Klinicky může být spojena s výskytem supraventrikulárních arytmií či obstrukcí žilního návratu.
Kazuistika: 81 letá pacientka s diagnózami ICHS, stp stent PCI na ACD pro STEMI spodní stěny v roce 2007, hypertenze, byla odeslána spádovým kardiologem k vyšetření pro atypické thoracalgie. Koronarograficky zjištěna nevýznamná stenosa na RIA, indikován konservativní postup. Transthorakální echo prokázalo normální systolickou funkci LK, suspektní patologický útvar v pravé síni. Jícnovým echem nalezeno ztluštění síňového septa s maximem při ústí vena cava superior s typickým vynecháním oblasti fossa ovalis. Magnetická rezonance potvrdila tukovou povahu léze, maximální rozměr hypertrofie činil při ústí horní duté žíly 44mm, bez průkazu obstrukce přítoku do pravé síně. U pacientky byl indikován konservativní postup léčby.

Závěr: Vzhledem k rozvoji diagnostických metod se s touto klinickou jednotkou budeme setkávat stále častěji. Lipomatózní hypertrofii síňového septa zachytíme nejčastěji pomocí echokardiografie, CT a magnetická rezonance je schopna provést diferenciální diagnostiku k odlišení od myxomu, rabdomyomu, fibromu, mesoteliomu na základě typické tukové povahy léze. Terapie není ve většině případů nutná. Pouze u symptomatických pacientů je možné provést kardiochirurgicky její částečnou resekci.