KATETRIZAČNÍ ABLACE PAROXYSMÁLNÍ FORMY FIBRILACE SÍNÍ KRYOBALÓNKOVÝM KATETREM ZA VYUŽITÍ TERMICKÉ JÍCNOVÉ SONDY

Úvod: Kryoablace je stále využívanější metodou v léčbě nemocných s paroxysmální formou fibrilace síní (FiS) pro své menší riziko trombogenicity, vývoje stenózy plicních žil (PŽ) atd., ale termický efekt v jícnu není dosud přesně definován.Soubor a metoda: Celkem 32 pacientům s paroxysmální FiS, kteří podstoupili izolaci PŽ kryobalónkovým katetrem 23 nebo 28mm, byla před procedurou zavedena mutisenzorická termická jícnová sonda (Clever technologies s.r.o.) ke kontinuální monitoraci teplot v jícnu. Elektrická izolace každé PŽ byla ověřena 20-polárním cirkulárním katetrem (Lasso, Biosense-Webster Inc.), a i v případě dobrého efektu jsme aplikovali další dvě "bonusové" léze. Aplikace kryoablace byly 240-300 sekund. Pouze v případě, že izolace PŽ nebyla kompletní jsme použili kvadripolární katetr (Freezor Max TM, CryoCath - Technologies, Inc.). Do skupiny byli zařazeni pouze pacienti u nichž dosáhla minimální teplota naměřená v jícnu 35°C a méně.Všichni pacienti podstoupili do 72 hodin od procedury fibroskopii. V případě zjištění ulcerace v jícnu, byla provedena kontrolní fibroskopie s odstupem 1-2 měsíců. Výsledky: Elektrické izolace bylo dosaženo u všech PŽ (n=125).U všech pacientů bylo dosaženo alespoň v jedné PŽ minimální teploty 35°C a méně (13 PHPŽ,9 LHPŽ,10 PDPŽ,11 LDPŽ). Průměrná teplota v jícnu 35.1°C (0-37.2°C) při průměrné teplotě balónu -45°C (-24-(?)°C). Pouze u 2 pacientů (u jednoho <= 0°C v PDPŽ, u druhého 16°C v LHPŽ) byla při endoskopii zjištěna povrchová ulcerózní léze, i při kontrole po 6 týdnech bez vývoje atrio-esofageální píštěle. U ostatních pacientů, kdy teploty nepoklesly pod 29°C nebyla léze v jícnu při fibroskopii prokázána.Závěr:Na základě našich zkušeností s termickou jícnovou sondou během izolace PŽ pomocí kryobalónku můžeme teploty do 29°C považovat za bezpečné z pohledu vývoje léze v jícnu.