PRVNÍ ZKUŠENOSTI S IZOLACÍ PLICNÍCH ŽIL KATETROVOU BALONOVOU KRYOABLACÍ

Základní nefarmakologickou léčbou paroxysmální fibrilace síní je izolace plicních žil. V současnosti se nejčastěji provádí pomocí radiofrekveční energie.  Další slibnou metodou je balónová kryoablace. Principem je použití balónu zavedeného do ústí plicní žíly a jeho následné naplnění chladícím médiem. Takto aplikovaná kryoenergie vytvoří nevodivou lézi vedoucí k izolaci plicní žíly. Cílem této metody je urychlení a zefektivnění katetrové izolace plicních žil.    
 Na našem pracovišti jsme od října do prosince 2010 provedli celkem 6 kryoablací plicních žil u pacientů s paroxysmální fibrilací síní. K orientaci a k určení diametru ústí plicní žíly jsme používali rotační 3D atriografii. Při izolaci každé žíly byly provedeny vždy dvě aplikace  kryoenergie s trváním 300 sec. a dosaženými teplotami od -37 do -62 °C. Při trvajícím vedení po kontrole Lasso katetrem byly doplněny další dvě aplikace. Celkem bylo ošetřeno 24 plicních žil. Po ověření izolace bylo nutno provést reablaci u 6 plicních žil. Průměrný celkový čas byl 260min., průměrný RTG čas byl 32min. Celková úspěšnost, definovaná jako úspěšná izolace plicní žíly ověřená Lasso katetrem na konci výkonu byla 88%. Ze zpětné analýzy sledovaných parametrů se dá odvodit, že nejvýznamnějším faktorem, který souvisel s neúspěšnou ablací, bylo nedosažení dostatečných teplot při kryoablaci, což souvisí s nedostatečnou okluzí ústí plicní žíly. Při úspěšné ablaci dosáhla průměrná teplota – 50°C, při neúspěšné ablaci bylo dosaženo pouze -43°C. Při kryoablacích u našeho souboru pacientů nedošlo k žádné komplikaci při výkonu.
 Kryoablace je perspektivní a bezpečnou metodou izolace plicních žil, která je srovnatelná s  radiofrekvenční ablací. Lze předpokládat zlepšení výsledků po zvládnutí learning curve.