PRAVOKOMOROVÁ ELEKTRODA STIMULUJÍCÍ PRAVOU SÍŇ A VNÍMAJÍCÍ SIGNÁLY Z PRAVÉ KOMORY – JAK SE TO STALO?

Úvod: Dislokace elektrody se projeví nejčastěji zvýšením stimulačního prahu a snížením amplitudy vlastních signálů často až do neměřitelných hodnot, příp. zvýšením měřené impedance. Vzácněji dochází k posunu elektrody do jiné srdeční dutiny: síňová elektroda do pravé komory či pravokomorová elektroda do pravé síně. V takových případech může být uplatněna účinná stimulace. Popisujeme případ nezvyklé dislokace pravokomorové elektrody.
Kazuistika: 81-letý pacient s trvalou síňovou kardiostimulací pro sick sinus syndrom od roku 1992 postoupil upgrade na dvoudutinový systém s dopichem pravokomorové elektrody dne 24.9.2010 pro rozvoj AV blokády I-II. st. provázené námahovou dušností (při normální funkci levé komory). Při ambulantní kontrole 26.10.2010 udává nezměněnou námahovou dušnost, na EKG je sekvenční stimulace síní a komor s neefektivní komorovou stimulací a uplatněním vlastního QRS. Při kontrole kardiostimulačního prahu komorová elektroda stimuluje síň s prahem 1,6 V při 0,4 ms, s prokazatelným Wenckebachovským bodem pod 100/min. Při zkoušce vnímání (s programovanou senzitivitou 0,5 mV) elektroda vnímá komorové komplexy s amplitudou kolem 2,5 mV. Impedance na pravokomorové elektrodě poklesla z 632 ohm při implantaci na 320 ohm. Provedeno RTG, které prokazuje dislokaci elektrody proximálně, hrot se promítá zhruba na úroveň trikuspidálního anulu. Při opětovné kontrole PM prokazujeme opět práh pro síňovou stimulaci 1,6 V při 0,4 ms, ale současně i prokazatelnou komorovou stimulaci s prahem 4,1 V při 1,5 ms. Pacient byl indikován k operační repozici elektrody.
Závěr: Popisujeme nezvyklý případ dislokace pravokomorové elektrody do blízkosti trikuspidálního anulu se schopností stimulace síní i komor s rozdílným kardiostimulačním prahem. Řešením je buď přeprogramování s vyšším stimulačním výdejem za cenu snížení životnosti přístroje nebo operační repozice.