AKUTNÍ IM Z UZÁVĚRU RC, RESP. RMS VE VZTAHU K DIREKTNÍ PCI

Cíl: Určit možnosti jak zrychlit a zracionalizovat diagnostický proces, tak aby záchyt a časnost intervence IM z akutního uzávěru RC a RMS byly co nejracionálnější.

Soubor a metodika: V období od 1.4. 2007 do 30.9.2007 jsme provedli 42 nemocným direktní  PCI totálního nebo subtotálního uzávěru RC resp. RMS. V naší práci srovnáváme časnost intervence a frekvenci záchytu IM této lokalizace oproti IM z postižení RIA či ACD. Retrospektivně potom z tohoto pohledu hodnotíme 196 direktních PCI provedených v Nemocnici Karlovy Vary v roce 2006.

Výsledky: Z celkového počtu 196 nemocných kterým jsme provedli v roce 2006 direktní PCI mělo 39% "culprit" lezi na RIA, 44% na ACD a pouze 15% nemocných mělo provedenu intervenci RC, ve 2% byl intervenován kmen ACS. Podobné výsledky jsme získaly v naší menší prospektivní analýze. Jestliže akutní uzávěr RC resp RMS byl manifestován na EKG STEMI obrazem  byla při hodnocení času bolest-katlab největší četnost v intervalu 0-3hod a to 44%, jestliže se podobné postižení věnčitého řečičtě manifestovalo na EKG nSTEMI  obrazem byla největší četnost stejného parametru v intervalu 13-24 hod a to 29%.

Závěr:  IM způsobený uzávěrem RC, resp. RMS uniká často diagnosticko-léčebným algoritmům stanoveným v guidelines péče o  nemocné se STEMI, protože se jako STEMI velmi často nemanifestuje. Zařazením vyšetření "zadních svodů EKG" a časné echokardiografie u nemocných s akutním koronárním syndromem zkvalitní záchyt adeptů na urgentní SKG. Emergentní SKG u nemocných s NAP a nespecifickými změnami na EKG je nejspolehlivějším nástrojem jak eliminovat "hiatus" v časné diagnostice IM z postižení RC resp. RMS.