STANOVENÍ SPOLEHLIVOSTI URČENÍ SYSTOLICKÉHO SRDEČNÍHO VÝDEJE POMOCÍ BIOIMPEDANČNÍ METODY
Úvod: Pro stanovení systolického výdeje srdečního (SV) lze v kardiologii použít neinvazivní bioimpedanční metodu. Pulzový tlak (PP) stanovovaný neinvazivním kontinuálním měřením krevního tlaku tep po tepu Peňázovou metodou se vztahuje k hodnotě systolického výdeje srdce. Ze znalosti platnosti Frank-Starlingova zákona a časové křivky restituce srdeční kontraktility lze předpokládat pozitivní korelaci mezi hodnotou systolického výdeje a předcházejícího tepového intervalu (TIi-1).
Cíl studie: Určení spolehlivosti bioimpedanční metody pomocí vztahů mezi parametry SV, TI i-1 a PP.
Soubor a metodika: Vyšetřili jsme 11 zdravých osob (muži, věk:19-21 let, index tělesného hmotnosti BMI 20,3±1,1 kg/m2). Krevní tlak jsme zaznamenávali tep po tepu neinvazivní kontinuální metodou podle Peňáze vleže na zádech, v klidových podmínkách a spontánním dýchání (Finapres, Ohmeda, USA). Pro měření bioimpedance jsme použili elektrický bioimpedanční zesilovač EBI 100C (BIOPAC Systems, Inc., USA). Měřili jsme následující hodnoty: systolický a diastolický krevní tlak, bioimpedanci a velikost největších impedančních změn během systoly srdečního cyklu (dZ/dt). Tyto hodnoty jsme následně zpracovali pomocí počítačového programu MATLAB a stanovili jsme PP a SV.
Výsledky: U šesti osob jsme našli statisticky významnou pozitivní korelaci mezi SV a TIi-1 (korelační koeficient r=0,2925-0,6546) a pozitivní korelaci mezi TIi-1 a PP (korelační koeficient r=0,1866-0,5815), u třech osob pozitivní korelaci mezi SV a PP (r=0,2156-0,4642). Doporučujeme určit vztah mezi TIi-1 a SV jako test spolehlivosti stanovení SV bioimpedanční metodou.
Závěr: Lze uzavřít, že vztah mezi předcházejícím tepovým intervalem TIi-1 a systolickým výdejem srdečním může být použit jako test spolehlivosti stanovení SV bioimpedanční metodou.
Práce vznikla za podpory výzkumného záměru MSM 0021622402.