FEMORÁLNÍ NEBO RADIÁLNÍ PŘÍSTUP?

Srdeční katetrizace přístupem femorální tepny je provázena  od 2,2 % do 3,4%
lokálních cévních komplikací  u manuální komprese, a v rozmezí  2,4-6,3 %  při  použítí různých tepenných uzavírajících  prostředků ( closure devices),  zatímco u  radilálního přístupu je  toto číslo udáváno jednoznačně, téměř  desetinásobně nižší. To ukázala metanalýza 30 randomizovaných studií  zahrnující přes 37 tisíc pacientů.  V naší práci představujeme retrospektivní  analýzu komplikací  v  místě cévního přístupu v souvislosti s punkcí femorální nebo radiální tepny v období od 1.1.2007 do  31.12.2008 na Kardiologickém oddělení Krajské Nemocnice Liberec. V  průběhu roku 2007  jsme začali rutinně používat radilání přístup. V tomto roce jsme provedli zhruba srovnatelný  počet srdečních diagnostických a intervenčních  katetrizací femorálním a radiálním přístupem.V následujícím roce 2008 jsme 88% pacientů vyšetřili a následně popřípadě intervenovali radiálním přístupem. V této práci  porovnáváme počet komplikací podle místa vstupu, dále srovnáváme délku vyšetření, skiaskopický čas, množství použitého kontrastu a celkovou dávku záření při diagnostické a intervenční katetrizaci femorálním nebo radiálním přístupem na našem pracovišti.Přidáváme přehled několika studií na jejichž podkladě je radiální přístup preferován v léčbě NSTEMI. Radiální přístup jednoznačně snižuje počet komplikací v místě vstupu a zdá se, že ve skupině pacientů s AKS bez STE vede zřejmě i ke snížení mortality. Volba vhodného místa vstupu pří srdeční katetrizaci je proto zmiňována i v doporučeních pro UA/NSTEMI  evropské kardiologické  společnosti a ACC/AHA.