VLIV POZITIVNÍ RODINNÉ ANAMNÉZY NA VĚK MANIFESTACE AKUTNÍHO KORONÁRNÍHO SYNDROMU A NA KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKOVÉ FAKTORY U ŽEN

Úvod: Molekulárně biologické metody zatím nepřinesly výrazný posun při určení genetické determinace akutních koronárních syndromů (AKS). V této studii jsme hodnotili  vliv běžně sledovaných kardiovaskulárních rizikových faktorů u žen na věk prezentace AKS a vliv pozitivní rodinné anamnézy na tradiční rizikové faktory v reprezentativním populačním vzorku žen středního věku. 
Metody: V rámci genetické studie u AKS jsme vyšetřili a do studie zařadili 343 žen ve věku od 32 do 78 let.  Hodnotili jsme rozdíly ve věku při první manifestaci AKS při přítomnosti pozitivní rodinné anamnézy kardiovaskulárních onemocnění, kouření, diabetes mellitus, hypertenze, dyslipidémie. Na základě výsledků této studie jsme pak stanovili vliv pozitivní rodinné anamnézy infarktu myokardu u otce na tradiční rizikové faktory u populace 909 žen (věk 45-54 let).
Výsledky: Nejsilnějším rizikovým faktorem pro časnou manifestaci prvního AKS bylo kouření (kuřačky vyly o 5.4 roku mladší než nekuřačky,  p<0.001) a časná manifestace ischemické choroby srdeční u otce (ženy, jejichž otec prodělal infarkt myokardu před 60. rokem byly o 9.6 roku mladší nežli ženy bez této anamnézy; p=0.036). V populačním vzorku měly ženy s pozitivní anamnesou IM u otce před 60. rokem věku (n=115) významně vyšší body mass index (p=0.007) obvod pasu (p=0.029), diastolický krevní tlak (p=0.027), LDL cholesterol (p=0.026) a lačný plasmatický inzulin (p=0.042). V případě pozitivní rodinné anamnézy u ostatních prvostupňových příbuzných tyto vztahy nalezeny nebyly.
Závěr:  Kouření a rodinná anamnéza infarktu myokardu u otce byly nejsilnější rizikové faktory ovlivňující časný věk první manifestace akutního koronárního syndromu u žen. Pozitivní rodinná anamnéza u otce je přitom v běžné populaci žen spojena s významně vyšším výskytem tradičních rizikových faktorů.
Financováno z grantu IGA MZ ČR č. NR/9093-4/2006.