PERZISTUJÍCÍ LEVOSTRANNÁ HORNÍ DUTÁ ŽÍLA: PŘÍČINA DILATACE KORONÁRNÍHO SINU U PACIENTA S FIBRILACÍ SÍNÍ

54-letý muž, bez předchozí kardiální anamnézy, byl přijat pro palpitace a nespecifické bolesti na hrudi. Anamnéza byla bez pozoruhodností, kromě excesu alkoholu den před přijetím. Při fyzikální vyšetření byla zjištěna pouze nepravidelnost srdeční akce. Na vstupním 12-svodovém EKG byla zachycena fibrilace síní s rychlou komorovou odpovědí, bez ischemických změn. RTG S+P byl bez patologického nálezu. Echokardiograficky zjištěna normální velikost srdečních oddílů, normální systolická funkce a kinetika levé komory srdeční, nebyla přítomna žádná srdeční vada. U posterolaterální stěny levé síně se zobrazoval kulovitý útvar. Byla vyslovena suspekce na dilataci koronárního sinu s perzistující levostrannou horní dutou žílou (PLSVC). K potvrzení diagnózy byla provedena jícnová echokardiografie s infuzí kontrastní látky (TEE+K) do žíly levé horní končetiny. Dále byla provedena CT angiofrafie srdce. Fibrilace síní se zvertovala na sinusový rytmus po infuzi propafenu.
Perzistující levostranná horní dutá žíla je relativně vzácným nálezem, přesto představuje nejčastější anomálii hrudního žilního systému. Její incidence v běžné populaci dosahuje 0.5%, u jedinců s vrozenými srdečními vadami vzrůstá na 3-10%. Pokud není spojena s jinými srdečními anomáliemi, nevyžaduje zvláštní terapii. Může působit komplikace při zavádění elektrod PM nebo ICD. Dále je kontraindikací retrográdní kardioplegie během aortokoronárního bypassu. PLSVC může být ektopickým zdrojem, který spouští fibrilaci síní. Radiofrekvenční ablace může vést k elektrické izolaci.
Přítomnost dilatovaného koronární sinu by měla upozornit echokardiografistu na možnou přítomnost PLSVC. Diagnóza by měla být potvrzena TEE+K nebo CT angiografií srdce.
Kasuistika je doplněna četnou obrazovou dokumentací.