HYPERTROFIE LEVÉ KOMORY A ANGINA PECTORIS PO NÁHRADĚ AORTÁLNÍ CHLOPNĚ
Cíl: Zjistit prediktory anginy pectoris rok po náhradě aortální chlopně s nebo bez revaskularizace u pacientů s významnou aortální stenózou a koronární nemocí.
Metodika: Prospektivní studie. Konsekutivní pacienti se symptomatickou aortální stenózou spojenou s angiograficky významnou koronární nemocí byli vyšetřeni před operací a rok po náhradě aortální chlopně s nebo bez revaskularizace. Identifikovali jsme prediktivní faktory anginy pectoris pomocí multivariantní logistické regrese.
Výsledky: Zařazeno 122 pacientů, 103 podstoupilo operaci i kontrolu po roce. Angina přetrvávala u 10 pacientů (AP+), stupeň CCS 1.4±0.6. AP+ pacienti měli vyšší index hmotnosti levé komory než ti, kteří anginu neměli (AP-), (169±39 vs 146±31 g/m2, p=0.03). Skupiny AP+ vs AP- se nelišily významně v následujících parametrech: věk 72±8 vs 70±7 let, mužské pohlaví (90 vs 65%, ns), počet stenotických tepen 1.9±0.7 vs 1.8±0.6, počet koronárních bypassů 1.4±1 (n=8) vs 1.3±1 (n=70), střední transaortální gradient 42±11 vs 47±16 mmHg, maximální transaortální gradient 66±19 vs 73±22 mmHg, ejekční frakce LK 58±12 vs 57±11%, enddiastolický rozměr 50±8 vs 49±6 mm, diastolická dysfunkce E/E´(laterální anulus) 12±5 vs 11±5. Kardiovaskulární rizikový profil byl v obou skupinách dle očekávání nepříznivý: (34% diabetes mellitus, 83% hypertenze, 86% dyslipidemie, a 59% bylo kuřáků nebo exkuřáků).
Index hmotnosti levé komory (OR 1,24, 95% CI 1-1,6, p=0,044) a mužské pohlaví (OR=7.5, 95% CI 0.7-81, p=0.045) predikovaly nezávisle přítomnost anginy pectoris rok po operaci.
Závěr: Stupeň hypertrofie levé komory predikoval výskyt anginy pectoris rok po úspěšné náhradě aortální chlopně s nebo bez revaskularizace u pacientů s kalcifikovanou aortální stenózou a koronární nemocí. Naše výsledky naznačují, že hypertrofie levé komory by měla být považována za léčebný cíl i po úspěšném řešení aortální vady.