LEVOSTRANNÝ A PRAVOSTRANNÝ RADIÁLNÍ VERSUS FEMORÁLNÍ PŘÍSTUP PŘI SRDEČNÍ KATETRIZACI. ÚSPĚŠNOST, KOMPLIKACE A RADIAČNÍ PARAMETRY. RETROSPEKTIVNÍ ZHODNOCENÍ 3-LETÝCH ZKUŠENOSTÍ

Systematický radiální program jsme započali v první polovině roku 2006. Do té doby  byla penetrace radiálního přístupu cca 10% , a to výhradně  zprava. V současnosti je radiální přístup metodou volby. Preferujeme levostranný radiální přístup (se zohledněním končetinové dominance).  V roce 2008 bylo provedeno 75,5% všech výkonu  radiálně zleva (ARL), 5,3% zprava (ARR), 19,2% transfemorálně(AF). Radiálně  bylo provedeno přes 60%  urgentních výkonů, 53% všech urgentních zákroků cestou ARS.  Selhání přístpu (cross over) jsme v roce 2008 zaznamenali ve 2,1% (3,9% v roce 2006) u ARL,  3,8% (5,3% v roce 2006) u ARR a 2,2% u AF (1,9% v r oce 2006). Neprůchodnost a. radialis po výkonu jako nejzávažnější komplikaci (dopplerovský  screening) nacházíme u 2,2%.  U dvou pacientů se vyvinul compartment syndrom, bez nutnosti fasciotomie. V AF skupině ve 2,7% (6 pac) se vytvořilo psudoaneurysma (léčeno kompresí, aplikací trombinu, 2x chirurgicky). U 2 pacientů (AF) dlošlo ke krvácení s nutností transfuze. Z radiačních parametrů se celkový skiaskopický čas (X-ray time) pro standardní dg výkon (LVG+SKG) pro ALR (4,94 s) a ARR (4,79 s) neliší, nevýznamně vyšší  (5,7) je u AF. „Dose area product“ (DAP v cGy/cm2)  je  u všech přístupů srovnatelný  (2909,76 u ARL, 2547,21 u ARR a 2558,01 u AF).  Měřením přímého radiačního zatížení  lékaře u jednotlivých cévních přístupu se v současnosti zabýváme.