AMBULANTNÍ MONITOROVÁNÍ KREVNÍHO TLAKU OBÉZNÍCH HYPERTONIKŮ LÉČENÝCH INZULÍNEM PRO DIABETES MELLITUS 2. TYPU

Cíl: Hlavním cílem práce bylo zjistit úroveň léčby hypertenze obézních diabetiků 2. typu léčených inzulínem pomocí ambulantního monitorování krevního tlaku (ABPM). Dalším cílem bylo zjistit vztah mezi naměřenými hodnotami a hypertrofií levé komory srdeční (LK).
Soubor a metodika: Skupině 56 obézních (průměrný BMI: 35,9±3,7) diabetiků 2. typu (34 žen, 22 mužů) s hypertenzí průměrného věku 58,7±6,8 let bylo provedeno 24-hodinové ABPM. 12 pacientů (21,4 %) bylo pro hypertenzi léčeno monoterapií, 14 (25,0 %) dvojkombinací, 17 (30,4 %) trojkombinací, 7 (12,5 %) čtyřkombinací, 5 (8,9 %) pětikombinací a 1 (1,8 %) šestikombinací antihypertenziv. Použitá antihypertenzíva byla ze skupin ACE inhibitorů, AIIA blokátorů, blokátorů kalciových kanálů, diuretik, betablokátorů a blokátorů imidazolinových receptorů. Hypertrofie levé komory srdeční byla stanovena pomocí dvourozměrné echokardiografie.
Výsledky: Průměrný systolický tlak v celém vyšetřeném souboru byl 129,6 ±13,2 mmHg, střední tlak 95,3 ±10,4 mmHg a průměrný diastolický tlak 78,3 ±9,8 mmHg.
Hypertrofie levé komory srdeční byla přítomna u 18 pacientů (32,1 %), z nich 12 (66,7 %) mělo hodnotu sytolického TK >=130 mmHg a 6 (33,3 %) hodnotu systolického TK ‹130 mmHg; 13 (72,2 %) hodnotu diastolického TK >= 80 mmHg a 5 (27,8 %) ‹80 mmHg.
Závěr: Ve skupině pacientů s metabolickým syndromem (obezita, hypertenze, DM 2. typ) byla pomocí 24-hodinového ABPM zjištěna hodnota průměrného systolického i diastolického TK doporučovaná odbornými společnostmi. Hypertrofie LK byla častěji přítomna u pacientů s hladinami TK přesahujícími doporučované hodnoty v systolické i diastolické složce.