Change language:

VLIV KOMBINOVANÉHO AEROBNĚ-SILOVÉHO TRÉNINKU NA VELIKOST KREVNÍHO TLAKU PO ZÁTĚŽI

A. Havelková, J. Siegelová, B. Fišer, L. Mífková, P. Vank, M. Pohanka, G. Cornélissen, F. Halberg, P. Dobšák (Brno, Minnesota, United States)

Tématický okruh: Rehabilitace v kardiologii

Typ: Ústní sdělení - lékařské, XVII. výroční sjezd ČKS

     Pohybová léčba, především vytrvalostního charakteru, má pozitivní efekt na pokles systolického i diastolického krevního tlaku u pacientů s hypertenzí.
     Cílem této studie bylo srovnat krevní tlak v období po tréninku se stejným časovým obdobím následujícího dne, kdy osoby necvičily s pomocí 7–denního monitorování krevního tlaku.
     Sledovaný soubor tvořilo 20 mužů a 11 ženy po infarktu myokardu nebo s hypertenzí. Pacienti absolvovali na Klinice funkční diagnostiky a rehabilitace Fakultní nemocnice u sv. Anny řízený ambulantní rehabilitační program s frekvencí dvakrát až třikrát týdně. Kardiovaskulární kombinovaný trénink probíhal v různou denní dobu. K 7dennímu ambulantnímu monitorování krevního tlaku byl použit přístroj TM – 2421 AD na principu oscilometrické analýzy.
     U 75 % sledovaných osob byla zjištěna smíšená reakce krevního tlaku na zátěž aerobně – silového charakteru. V následujících 24 hodinách po tréninku došlo střídavě k poklesu nebo ke zvýšení krevního tlaku ve srovnání s intervalem 25 – 48 hodin po ukončení cvičení. Ani u žen nebyly prokázány jednoznačné trendy snižování krevního tlaku. Tato vysoká individuální variabilita překryla závislost hodnot krevního tlaku na době kardiovaskulární rehabilitace.
     Z výsledků vyplývá, že pro přesnější stanovení reakce krevního tlaku na pohybovou aktivitu je nezbytné opakované minimálně 7–denní monitorování většího počtu pacientů.
Podporováno MSM0021622402