KATETRIZAČNÍ ABLACE FIBRILACE SÍNÍ U NEMOCNÝCH PO PROVEDENÉ OKLUZI OUŠKA LEVÉ SÍNĚ

Úvod: Fibrilace síní (FiS) je spojena s vysokým rizikem cévní mozkové příhody. Možností prevence tromboembolie FiS je okluze ouška levé síně. S rozvojem katetrizační ablace FiS není zřejmé, zda je možné u takových nemocných provádět následnou katetrizační ablaci aniž by došlo k poškození mechanického okluderu.
Metoda a soubor nemocných: Výkon byl proveden u 8 nemocných,  Ø věk 67±8 let, EFLK 63±8%, LS 43±7 mm. U všech 8 nemocných se jednalo o perzistující nebo permanentní formu FiS, u 6 nemocných byl použit proplachový RF katetr Navistar-Thermocool, u jendoho pak katetr HIFU (fokusovaný ultrazvuk) a v jednom případě pak kryobalónkový katetr.
U jednoho nemocného byla katetrizační ablace provedena celkem 3x, u dalších dvou  pak dvakrát. U každého jsme profylakticky aplikovali ATB terapii.  Po provedené ablaci jsme polohu okluderu ouška levé síně kontrolovali během  po provedení zákroku intrakardiálním ultrazvukem (ICE)
Výsledky: U dvou nemocných bylo k okluzi použito systému PLAATO, u 6 nemocných pak systému Watchman. V případě opakovaných zákroků byla ve dvou případech mapována postablační levosíňová reentry tachykardie, známky dosažené izolace plicních žil byly zjevné u dalších dvou nemocných, přesto byly dokumentovány epizody FiS.  Doba mezi implantací mechanického okluderu a provedením ablace byla 6 ± 5 měsíců (v rozmezí 1-14 měsíců).
with intracardiac echocardiography.  U všech nemocných jsme i v oblasti hrany mezi levou horní plicní žilou a basí ouška levé síně okludovaného okluderem jsme během ablace byli schopni docílit elektrocké izolace. Nebyl pozorován žádný případ dislokace okluderu, srdeční tamponády nebo infekce a to v období sledování 15±10 měsíců.
Závěr: Naše výsledky podporují předpoklad, že katetrizační ablace u nemocných s předchozí mechanickou okluzí ouška levé síně  může být prováděna bezpečně a bez výraznějšího rizika pro nemocného.