PASIVNÍ KOUŘENÍ A KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ
V ČR je kouřením přímo zaviněno 18000 úmrtí za rok. V ČR zemře na srdečně cévní onemocnění ve spojitosti s kouřením 7000 Čechů ročně. Na následky pasivního kouření zemře v ČR 1500 Čechů ročně. Odhaduje se, že 26 % populace nad 18 let kouří, mezi 15-18 lety kouří kolem 35 % a tento nárůst se mezi mladistvými i nadále zvyšuje. Nejen aktivní, ale i pasivní kouření zásadně ovlivňuje cévy. Pasivní kouření znamená pro cévy téměř stejné riziko (80-90 %) jako kouření pacienta samého. Riziko kardiovaskulárních onemocnění narůstá i při malých dávkách expozice (pasivní kouření, respektive 1-2 cigarety denně) velmi radikálně (non-lineárně). Zatímco u vyšší spotřeby (20 cigaret denně a více) je nárůst kardiovaskulárních rizik lineární. Pasivním kouřením jsou postihováni nejvíce nekuřáci. Expozice cigaretovému kouři zvyšuje riziko fatální i nefatální koronární příhody u nekuřáků o 30%. Pokles AIM po zavedení nekuřáckých restaurací byl v Coloradu 27 % po 18 měsících, ve Skotsku 17 % za rok, resp. v Itálii 11 % po 6 měsících. Ve Francii pozorovali již po měsíci pokles 15% po prvním měsíci. Ve městě Helena, Montana v USA po 6 měsících od zavedení nekuřáckých restaurací poklesl počet hospitalizací pro AIM o 40%.
Především díky změně protikuřáckých zákonů v USA došlo v letech 1991 až 2000 k poklesu koncentrace kotininu (biomarker expozice tabáku) mezi nekuřáky o 58% u dětí, 55% u mládeže a 75% u dospělých.
Je nezbytné, aby všichni kardiologové informovali své kouřící pacienty o možnostech léčby této závislosti. I při krátké intervenci kuřáka trvající jen 3-5 minut (5 bodů:ptej se, poraď, posuď ochotu přestat, pomoz přestat, plánuj kontroly) stoupá pravděpodobnost spontánního odvyknutí kouření na 8 % za rok.Kardiolog musí informovat také o rizicích pasivního kouření. Kardiologičtí pacienti i jejich příbuzní musí být poučeni o důsledcích pasivního kouření.