KVALITA ŽIVOTA A SOCIOEKONOMICKÉ PARAMETRY PO ABLACI PERZISTENTNÍ FIBRILACE SÍNÍ SE ZLEPŠUJÍ STEJNĚ JAKO PO ABLACI PAROXYSMÁLNÍ FIBRILACE SÍNÍ

Pacienti s perzistentní fibrilací síní (PerzFS), u nichž mezi symptomy nedominují palpitace, jsou často mylně považováni za asymptomatické s malým benefitem z katetrové ablace. Cílem práce byl srovnání recidiv arytmie, socioekonomických parametrů a kvality života (QoL) po ablaci paroxysmální (Parox) FS vs. PerzFS.
Metodika:  Byla provedena analýza u 472 pac (126 Ž, 57±9 let), kteří podstoupili katetrovou ablaci pro FS. Pac byli rozděleni do skupiny 1 s ParoxFS (314 pac, 57±10 let) a skupiny 2 s PerzFS (158 pac, 58±9 let). Hodnotily se recidivy FS, socioekonomické ukazatele, a QoL pomocí dotazníku EQ-5D. Sledované parametry byly hodnoceny před ablací a za 18 měsíců po ablaci. Výsledky: Vstupně ve skupině 1 dominovaly palpitace (82 vs. 43%; p<0,001), tlak na hrudi (16 vs. 8%, P<0,001), synkopa (8 vs. 2% P<0,001) a presynkopa (14 vs. 5%; P=<0,001), zatímco ve skupině 2 dominovaly nevýkonnost (44% vs. 78%; P<0,001), dušnost (52% vs. 81%; P<0,001) a únava (53 vs. 62%; P=0,6). Ve skupině 2 byla častěji CMP (16 vs. 27%; P=0,001), srdeční selhání (2 vs.12% P<0,001) a vyšší CHADS (0,84 vs.1,12 P=0,01); nebyl rozdíl v hypertenzi (51% vs. 59%). Ve skupinách 1 resp. 2 se za 18 měsíců po ablaci snížil počet hospitalizačních dnů /pac/rok (2,6 vs. 0,7; P=0,0001, resp. 1,9 vs. 1; P =0,001), počet dnů pracovní neschopnosti/pac/rok (9,6 vs. 1,5; P<0,001, resp. 19,9 vs. 5,3;P<0,001) a počet kardioverzí/pac/rok (0,4 vs. 0,2; P=0,02, resp. 0,7 vs. 0,3; P=0,001). Zvýšila se subjektivní QoL (67 vs. 76%; P<0,001, resp. 63 vs. 76%; P<0,001) i objektivní QoL (71 vs. 79%; P=0,001, resp. 69 vs. 77%; P<0,001). Počet recidiv 28% vs. 32% (P=0,55) se nelišil. Závěr: Ablace u pac s ParoxFS i PerzFS vede ke stejnému významnému zlepšení socioekonomických parametrů a kvality života, zejména signifikantně poklesla délka pracovní neschopnosti. Práce byla podpořena grantem IGA MZ NS10261-3/2009.