Cardio 365 - introductory page
not logged  
Change language:    

PACIENT S AKUTNÍM INFARKTEM MYOKARDU NA KARDIOLOGICKÉ JEDNOTCE INTENZIVNÍ PÉČE

O. Halás, H. Lazebníková, J. Soukupová, R. Rokyta (Plzeň)
Topic: Acute coronary syndromes
Type: Presentation - nurses, 18th CSC Annual Congress

Ročně je na naší 12-lůžkové Kardiologické jednotce intenzivní péče (KJIP) hospitalizováno kolem 1400 pacientů. Nejčastější příjmovou diagnózou je akutní koronární syndrom (AKS). Naše pracoviště je jediným centrem s non-STOP provozem katetrizační laboratoře pro celý Plzeňský kraj. Základem správné a rychlé diagnózy AKS je registrace a zhodnocení 12-svodového event. 15-svodového EKG, na základě něhož je určována urgence koronarografgického vyšetření se snahou o obnovení koronárního průtoku (reperfúzi)  perkutánní koronární intervencí (PCI). Co největšímu zkrácení doby do zprůchodnění infarktové tepny je podřízena i příprava pacienta, zejména pokud jsou na EKG přítomny ST elevace nebo nově vzniklý blok Tawarova raménka. V období 1.1.2007 - 31.12.2008 bylo na naší klinice hospitalizováno celkem 1411 pacientů s konečnou diagnózou akutního infarktu myokardu (muži/ženy 980/431, věk 66±12 let). U všech nemocných jsme zhodnotili příjmovou EKG křivku, na které byli přítomny ST elevace ve 40 %, ST deprese ve 12 %, blokáda levého Tawarova raménka v 8 %, blokáda pravého Tawarova raménka nebo bifascikulární blokáda v 8 % a ve 32 % případů byl na EKG jiný obraz (např. stimulovaný rytmus, negativní T vlny apod). Všichni byli koronarografováni. Na monitorovaném lůžku stráví nemocný při nekomplikovaném průběhu minimálně 24 hod. Nejzávažnější komplikací AKS je kardiogenní šok. U těchto nemocných je naše KJIP schopna zajistit podporu životních funkcí pomocí invazivní umělé plicní ventilace (v roce 2009 - 107 případů), samozřejmostí je i používání intraaortální balonkové kontrapulzace (v roce 2009 - 31 případů ) a kontinuálních mimotělních očišťovacích metod.