NUTNOST UŽITÍ CELKOVÉ ANESTEZIE K ABLACI VYSOCE RIZIKOVÉ AKCESORNÍ SPOJKY U DOSUD ASYMPTOMATICKÉHO PACIENTA – KASUISTIKA

Úvod: Značná část pacientů s přídatnou spojkou vedoucí prográdně může být zcela asymptomatická. Tito pacienti mívají trvalé, nebo intermitentní známky preexcitace na klidovém EKG (delta vlnu). Ačkoliv nemocný neudává žádné potíže, může být přítomnost preexcitace riziková a při velmi rychlém vedení spojkou vést i k náhlé srdeční smrti (NSS). Riziko NSS u asymptomatických pacientů s preexcitací je odhadováno 3 - 4% v průběhu života. Definitivní zhodnocení poskytne pouze elektrofyziologické vyšetření (EFV) se změřením refrakterity spojky.
Popis případu: Dosud asymptomatický 27letý muž  se známou preexcitací od dětství, byl na naše pracoviště referován po provedeném zátěžovém testu, při němž nedošlo k vymizení delta vlny. Po zavedení katetrů do srdečních oddílů došlo ke vzniku fibrilace síní (FISI) s velmi rychlým převodem spojkou na komory s frekvencí přes 300/min s hemodynamickou nestabilitou a nutností urgentní elektrické kardioverze (EKV). Byla diagnostikována levá laterální spojka s obousměrným vedením a vyvolatelnou ortodromní AVRT 165/min. Avšak při dalších pokusech o mapování spojky opakovaně vznikala FISI s hemodynamicky netolerovaným rychlým převodem na komory a nutností EKV. Proto byl pacient uveden do celkové anestezie. Poté již byla bez indukce FISI úspěšně dokončena ablace spojky s vytvořením kompletní blokády vedení.
Závěr: Naše zkušenost potvrzuje nutnost pečlivého posuzování rizika NSS u pacientů s preexcitací. V případě rychlého vedení a vzniku FISI může být i zcela asymptomatický pacient ohrožen na životě. Výskyt FISI se u levostranných spojek udává přibližně v 5% případů. Při opakovaných epizodách může celková anestezie posloužit k potlačení arytmie lépe než podání antiarytmik. Celková anestezie navíc umožní okamžitou elektrickou kardioverzi v případě hemodynamicky špatně tolerované arytmie.
Podpořeno MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705).