KATETRIZAČNÍ ABLACE FIBRILACE SÍNÍ POMOCÍ PULZNÍHO ELEKTRICKÉHO POLE U PACIENTŮ S KARDIOGENNÍM ŠOKEM NA MECHANICKÉ SRDEČNÍ PODPOŘE

Úvod: Fibrilace síní (FS) u pacientů s kardiogenním šokem (KŠ) na mechanické srdeční podpoře (MSP) může dále zhoršovat hemodynamiku a komplikovat léčbu. Katetrizační ablace v této situaci je málo popsaná a technicky náročná.
Případy:
Prezentujeme dvě kazuistiky urgentní ablace FS u pacientů s KŠ léčených MSP Impella.
První případ je 50letý muž, s implantovanou MSP Impella 5.5 pro KŠ při těžké systolické dysfunkci levé komory (EF 15–20 %) ischemické etiologie. Pro perzistentní epizody FS s velmi rychlou odpovědí komor byla provedena katetrizační ablace systémem Farapulse. Při výkonu byly izolovány plicní žíly a zadní stěna levé síně a byl vytvořen blok na kavotrikuspidálním isthmu k prevenci recidiv typického flutteru síní.
Druhý případ byla 63letá žena, u které byla MSP Impella CP implantována ve spádové nemocnici pro kardiogenní šok při FS s velmi rychlou odpovědí komor, nereagující na antiarytmickou a bradykardizující terapii a recidivující po elektrických kardioverzích. U pacientky byla provedena komplexní ablace systémem Farapulse včetně izolace plicních žil, zadní stěny a přední stěny levé síně.
Výsledky:
V obou případech vedla ablace k obnovení a udržení sinusového rytmu, stabilizaci hemodynamiky a umožnila explantaci Impelly. U muže následovala implantace LVAD HeartMate 3 jako bridge-to-transplant. U ženy došlo k normalizaci EF (>60 %) – pravděpodobně se jednalo o posttachykardickou kardiomyopatii. Při aplikaci pulzního elektrického pole nedošlo k interferencím se systémem Impella a během výkonu byli pacienti hemodynamicky stabilní. Nevyskytly se žádné komplikace.
Závěr:
Katetrizační ablace FS pomocí pulzního elektrického pole ve zkušených centrech je technicky proveditelná a může vést k stabilizaci hemodynamiky u pacientů s KŠ léčených MSP Impella.