DIABETES, ZÁTĚŽ FIBRILACÍ SÍNÍ A 12MĚSÍČNÍ VÝSLEDKY RYTMU U OBÉZNÍCH PACIENTŮ: PODSTUDIE STUDIE PRAGUE-25.

Cíl
Vyhodnotit, zda je přítomnost diabetu mellitus (DM) u obézních pacientů s fibrilací síní (FS) spojena s nepříznivým klinickým profilem a horšími výsledky kontroly rytmu po 12 měsících v rámci studie PRAGUE-25.
Soubor a metodika
Do multicentrické randomizované studie bylo zařazeno 203 pacientů s BMI (Body mass index) 30–40 kg/m² a symptomatickou FS, randomizovaných do skupiny katetrizační ablace (KA) nebo modifikace životního stylu + antiarytmika (LFM+A). DM byl přítomen u 24,1 % pacientů. Srovnány byly demografické, echokardiografické, laboratorní parametry, zátěž FS a výskyt recidiv FS v měsících 3–12 (vyloučeno 3měsíční blankingové období). Analýza proběhla dle předem stanoveného statistického plánu s využitím vhodných parametrických i neparametrických testů a multivariačních logistických modelů.
Výsledky
Pacienti s DM byli starší (65 vs. 60 let; p<0,001), častěji měli hypertenzi (96 % vs. 80 %; p=0,015), vyšší počet leukocytů, NT-proBNP a nižší HDL. Výchozí zátěž FS byla vyšší u DM (48 % vs. 2 %; p=0,005) a po 12 měsících přetrvávala výraznější distribuce zátěže. Recidiva FS v měsících 3–12 byla častější u DM (50,0 % vs. 33,3 %; p=0,041), což vedlo k nižší absenci FS na hranici statistické významnosti (50,0 % vs. 66,7 %; p=0,061). KA byla účinnější než LFM+A v obou skupinách, ale absolutní úspěšnost byla u DM nižší (66 % vs. 82 % ; p= 0,345).
Závěr
DM u obézních pacientů s FS charakterizuje starší, zánětlivý metabolický fenotyp s vyšší zátěží FS a vyšším podílem recidivy FS po 12 měsících. Převaha KA nad LFM+A přetrvává bez ohledu na DM, což podporuje včasnou kontrolu rytmu a důsledný kardiometabolický manažment u diabetiků.