KONTRAKTILITA LEVÉ SÍNĚ PO ABLACI PULZNÍM POLEM U NEPAROXYSMÁLNÍ FIBRILACE SÍNÍ, PILOTNÍ VÝSLEDKY ECHOKARDIOGRAFICKÉ ANALÝZY
Úvod: Ablace pulzním polem (PFA) umožňuje rozsáhlé ablační výkony u pacientů s neparoxysmální fibrilací síní (AF) v relativně krátkém čase. Mimo plicní žíly je nejčastěji prováděna ablace zadní stěny levé síně (LAPW). Vliv této léze na kontraktilitu levé síně není jasný. Cílem této studie je echokardiograficky posoudit vývoj složek longitudinálního strainu levé síně (LALS) po PFA zahrnující ablaci LAPW.
Metody: Prezentujeme prospektivní jednoramennou observační studii. Zařazeni byli pouze pacienti s neparoxysmální fibrilací síní se sinusovým rytmem (SR) alespoň 1 měsíc před ablací, u kterých ablace dosud nebyla provedena. LALS (kondukční, rezervoárová a kontraktilní složka) byl zaznamenán před zákrokem (BL), bezprostředně po zákroku (T1) a 3 měsíce po zákroku (T2, vždy při SR trvajícím alespoň 3 týdny). Ablace byla provedena systémem FARAPULSE, mandatorně izolace plicních žil + ablace LAPW.
Výsledky: Analyzováno bylo 22 pacientů (průměrný věk 66,7 ± 9,1 let, 36 % žen). 3měsíční sledování dokončilo 16 pacientů. Bylo pozorováno snížení absolutní hodnoty kontraktilní složky LALS ihned po ablaci (BL vs. T1: 8,8 ± 3,3 vs. 4,6 ± 2,8; p <0,001) i po 3 měsících (BL vs. T2: 8,8 ± 3,3 vs. 4,3 ± 2,5; p <0,001; T1 vs. T2: p = 0,79). Ostatní složky LALS nevykazovaly signifikantní rozdíl.
Závěr: Ablace zadní stěny levé síně vede ke snížení kontraktilní složky longitudinálního strainu, efekt přetrvává po dobu 3 měsíců od zákroku.