EXTRAKARDIÁLNÍ STIMULACE N. VAGUS – SROVNÁVACÍ ÚČINNOSTNÍ STUDIE
Cíl
Porovnat účinnost extrakardiální stimulace n. vagus (ECVS) dvěma přístroji s rozdílnými stimulačními protokoly.
Soubor a metodika
Studie byla provedena u 40 pacientů (věk 40 ± 11 let, 50% mužů) podstupujících kardioneuroablaci. Před ablací byla provedena u každého pacienta sekvenční bilaterální ECVS, a to (1) dedikovaným neurostimulátorem (Pachon, Brazílie) a (2) standardním elektrofyziologickým stimulátorem (Micropace EPS-320, Austrálie). Stimulační protokol pro Pachon byl následující: frekvence 50 Hz, amplituda 70 V, a trvání pulsu 0.05 ms. Stimulační protokol pro Micropace byl následující: frekvence 33 Hz, proud 25 mA, trvání pulsu 10 ms. Stimulační epizody měly vždy délku 5 sekund. Nejprve byl stimulován pravý a poté levý n. vagus, a vždy nejdříve při sinusovém rytmu (s evidencí nejdelšího P-P intervalu) a poté při síňové stimulaci 100/min (s evidencí nejdelšího R-R intervalu). Pořadí použití obou přístrojů u individuálních pacientů bylo náhodné v poměru 1:1.
Výsledky
Při ECVS pomocí Micropace byly odezvy sinusového a atrioventrikulární uzlu systematicky slabší o 9-19% než při ECVS pomocí Pachon, ale ne všechny rozdíly byly statisticky signifikantní. Podrobnosti jsou uvedeny v Tabulce.
Závěr
Komerčně nedostupný neurostimulátor Pachon lze nahradit standardním elektrofyziologickým stimulátorem Micropace EPS-320. Stimulační protokol kompenzující nízký proudový výdej širokým stimulačním impulsem indukuje slabší, ale stále akceptabilní vagové reakce pro validní hodnocení efektu kardioneuroablace.
